Plátci DPH podávali poprvé kontrolní hlášení za zdaňovací období leden roku 2016. Finanční správa si od tohoto nástroje slibuje lepší výběr daní. Poplatníci musí čelit „tvrdým“ podmínkám v podobě krátkých lhůt, vysokých sankcí a zvýšené administrativy a nákladů. Jedním z cílů kontrolního hlášení je zabránění karuselových podvodů a tedy v konečném důsledku zamezení neoprávněného čerpání veřejných prostředků prostřednictvím DPH. Otázkou stále zůstává, zda kontrolní hlášení bude mít slibovaný pozitivní efekt.
Co jsou to vlastně karuselové podvody?
Karusely jsou často zmiňovaným podvodem na DPH. Karuselové podvody mohou nabývat různých podob. V rámci následujícího schématu je uveden základní princip, karuselového podvodu. Bílý kůň (firma 1) nakoupí zboží z jiného členského státu Evropské unie (firma 3). Tento bílý kůň (firma 1) následně prodá dané zboží firmě podnikající v tuzemsku (firma 2). Na výstupu by měl bílý kůň (firma 1) přiznat a zaplatit daň z tuzemského plnění, což se při podvodném jednání nestane. Příjemce zboží (firma 2) následně obdrží fakturu od prodejce a nárokuje si DPH (které ovšem firma 1 nepřiznala či nezaplatila), čímž neoprávněně vyláká peníze z veřejného rozpočtu. Firma 2 následně prodá zboží do jiného členského státu (firmě 3), tento prodej je osvobozený v tuzemsku.
Zabrání kontrolní hlášení karuselovým podvodům?
Výše uvedené schéma je pouze ilustrativní, ve skutečnosti musí správce daně čelit stovkám organizovaných účastníků karuselového podvodu a hledat konkrétní článek, kde se neoprávněně čerpají peníze prostřednictvím DPH. Struktura karuselového podvodu se navíc v čase mění, pokud správce daně rozšifruje část řetězce, účastníci podvodu velmi hbitě mění postavení či roli v řetězci. Pro správce daně je tak v reálném čase velmi těžké zabránit těmto daňovým únikům.
Kontrolní hlášení se jeví jako vhodný nástroj, který by mohl v relativně rychlém čase detekovat účastníky karuselového podvodu, zrychlit identifikaci jednotlivých článků řetězce a zabránit tak výplatě neoprávněného nadměrného odpočtu.
Povinnost podávat kontrolní hlášení pouze u velkých firem není řešení
U široké veřejnosti vyvolalo kontrolní hlášení mnoho emocí. Objevují se časté názory jako špehování firem ze strany státu, zatěžování drobných živnostníků apod. Bohužel je nutné tento nástroj zavést plošně na všechny plátce DPH. Pokud by například živnostníci měli výjimku nepodávat kontrolní hlášení, hrozilo by, že karuselové podvody by byly prováděny prostřednictvím subjektů nepovinných podávat kontrolní hlášení, tedy opět by zde byla možnost využívat skulinku v zákoně.
Čtěte také: Že nejde kontrolní hlášení podle předpisů podat? Nesmysl, odmítají úřady
Dle zjištění ministerstva financí ohledně trendů krácení daně vyplývá, že dochází ke snižování obratů vykázaných v jednotlivých přiznáních subjektů zapojených do daňových podvodů. Získávání daňové výhody je dosahováno zvýšením počtu podvodných firem v rámci jednoho zdaňovacího období (např. 40–60 firem uplatňujících nárok na odpočet 50–100 tis. Kč).
Cílem organizátorů je obcházet analytické systémy finanční správy za účelem získání peněžních prostředků z podvodného jednání v řádech miliónů Kč, nastavení limitu obratu tak nepochybně otevírá prostor pro daňové úniky. Tuto skutečnost navíc potvrzuje trend zjištěný ze Slovenska, kde dochází po zavedení kontrolního hlášení k rozmělňování jednotlivých plnění do zjednodušených daňových dokladů. Tyto daňové úniky nelze vzhledem k množství zapojených subjektů a nízké hodnotě částek detekovat jinak než systémově a v konečném důsledku vedou k významným daňovým únikům.
Poctiví podnikatelé by neměli být kontrolováni
Po určité době by také mělo kontrolní hlášení zamezit zbytečným daňovým kontrolám. V případě, kdy zákazník nárokuje DPH zpět od státu a dodavatel konkrétní plnění přizná v kontrolním hlášení, vše je v pořádku a správce daně nemá potřebu kontrolovat danou transakci. Poctivý podnikatel by se tak teoreticky měl vyhnout daňovým kontrolám a díky tomu mít možnost plně se věnovat svoji ekonomické činnosti.
Krátké lhůty
Plátci DPH si stěžují na krátké lhůty v případě, že obdrží výzvu k odstranění nesrovnalostí nebo výzvu k podání a budou nuceni na danou výzvu reagovat. Je tedy pochopitelné, že veřejnost se bouří kvůli krátkým lhůtám, protože jak je již známo, sankce za neplnění povinností vyplývající ze zákona jsou vysoké. Vzhledem k tomu, že finanční správa chce prostřednictvím kontrolního hlášení bojovat s karuselovými podvody v reálném čase, bylo nutné tyto lhůty zkrátit a pokusit se odhalovat podvodné jednání mnohem rychleji.
Jsou data v bezpečí?
Data uvedená v kontrolním hlášení budou zasílána do „bunkru“ v Pardubicích. K těm má přístup jen několik desítek analytiků, kteří podléhají bezpečnostní prověrce. Ostatní pracovníci finanční správy nebudou mít k těmto datům žádný přístup. Výjimkou jsou zaměstnanci, kteří budou prověřovat konkrétní nesrovnalosti v kontrolním hlášení s daňovým subjektem, avšak i ti budou seznámení pouze s konkrétním obchodním případem, který bude předmětem prověřování.
Čtěte také: Jak v kontrolním hlášení na faktury, které mají zdanitelné plnění v roce 2015
Navíc v kontrolním hlášení není uváděno, co je předmětem fakturace, v jakém množství a jaká je jednotková cena zboží či služby. Plátce zde pouze uvádí finální fakturovanou částku a výši DPH. Z kontrolního hlášení tedy správce daně bude de facto vědět informaci, kdo s kým obchoduje, ale žádné další detailní informace o obchodních transakcích mu nebudou známy.
Zvýšená administrativa a náklady
Fakt je ten, že všem plátcům DPH vzniká další povinnost vůči finanční správě. Otázkou zůstává, zda opravdu bude nutné vynaložit dodatečné náklady ke zpracování kontrolního hlášení. Lze se domnívat, že ve většině případů nejspíš ano.
Firmy a živnostníci využívající běžně dostupný software ke zpracování podkladů k DPH pro finanční úřad pravděpodobně nevynaloží výrazně zvýšené náklady k sestavení kontrolního hlášení. Kvalitní účetní softwary dostupné na trhu byly aktualizovány a jsou v současnosti schopny vygenerovat kontrolní hlášení na konci zdaňovacího období během několika vteřin.
Čtěte také: Podívejte se na animované video, které radí, jak na kontrolní hlášení k DPH
Pro drobnější podnikatele, kteří si své účetnictví vedou bez jakéhokoliv softwaru, to znamená, že budou muset prostřednictvím elektronického podání ručně vyplnit kontrolní hlášení a vynaložit tak navíc čas a úsilí ke splnění povinnosti podat kontrolního hlášení. Případně musí zaplatit za externí služby odborníka k sestavení kontrolního hlášení, pokud to plátce sám nezvládne.
Velké firmy využívající vlastní software vyvinutý na míru pravděpodobně musely investovat nemalé peněžní prostředky do úprav, aby byly schopny splnit podání kontrolního hlášení ve správném formátu a struktuře.
