Hlavní navigace

5 skupin poplatníků, kterým se vyplatí podat daňové přiznání, i když nemusí

1. 3. 2016
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Přestože někteří poplatníci nemají za povinnost podat daňové přiznání, může se jim to vyplatit. Především jde o následujících 5 skupin poplatníků.

Daňové přiznání za rok 2015 se může vyplatit podat i v případech, kdy ze zákona tuto povinnost nemáte. Obecně se vyplatí daňové přiznání podat tehdy, jestliže vznikne nárok na vrácení přeplatku. To nastane v situaci, kdy poplatník během roku na daních něco zaplatil. Daňové přiznání se tedy vyplatí podat všem, kteří měli po část roku zdanitelné příjmy, nepožádali o roční zúčtování nebo nepracovali po celých 12 měsíců.

Čtěte také: Kdo musí za rok 2015 podat daňové přiznání?

1. Nezaměstnaní

Ilustrační obrázek.
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Klasickým příkladem, kdy se vyplatí podat přiznání, jsou lidé, kteří byli po část roku zaměstnaní a část roku strávili na pracovním úřadě. Důvodem je nevyčerpaná základní sleva na poplatníka, která i pro rok 2015 činí 24 840 korun. Během roku ji zaměstnanci využívají v měsíční výši, tedy 2070 korun. Jestliže tak zaměstnanec přijde o práci například v polovině roku, nestihne slevu za celý rok vyčerpat. Když podá daňové přiznání, sleva se mu zpětně započítá a on dostane peníze zpět. K daňovému přiznání je nutné přiložit Potvrzení o zdanitelných příjmech, upřesnila serveru Podnikatel.cz Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Čtěte také: Připomeňte si, jaké slevy a daňová zvýhodnění můžete uplatnit v daňovém přiznání

2. Studenti

Daňové přiznání se vyplatí podat i studentům, kteří si vydělávali peníze na brigádách a nepožádali o roční zúčtování. Muselo jít ale o časově nepřekrývající se brigády, uzavřené například pomocí dohody o provedení práce (DPP), a studenti museli u zaměstnavatelů podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, tzv. “růžový formulář”. V případě podání přiznání pak mohou kromě základní slevy na poplatníka uplatnit i slevu na studenta ve výši 4020 korun. U slevy na studenta je nicméně důležité i vzít v potaz, zda byl poplatník studentem celý rok. Jestliže nikoli, počítá se sleva v poměrné výši. Kromě potvrzení o příjmech musí studenti k přiznání přiložit i potvrzení o studiu

3. Maminky

Podat daňové přiznání mohou i maminky, které byly několik měsíců na mateřské dovolené a které ještě část roku pracovaly. Pokud například maminka odešla na mateřskou dovolenou v červnu, neuplatnila za období červenec až prosinec slevu na poplatníka. Tuto slevu na dani může uplatnit v daňovém přiznání a požádat o vrácení přeplatku. I maminky na mateřské dovolené mají stále status zaměstnance, stačí tak požádat zaměstnavatele o roční zúčtování a zaměstnavatel jim následně přeplatek na dani vrátí zpět, vysvětlila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision.

Poradna s daňovým poradcem

Zeptejte se, jak na daňové přiznání. Odpovídá Jan Molín, daňový poradce a člen Prezidia Komory daňových poradců České republiky.

 

Občas se rovněž stává, že se maminka vrací z mateřské a zaměstnavatel pro ni nemá práci. Vyřeší to ukončením pracovního poměru a vyplacením odstupného. Také v tomto případě se vyplatí podat daňové přiznání, jelikož z odstupného se strhne daň.

Čtěte také: 5 chyb, kterých se vyvarujte v souvislosti s daňovým přiznáním za rok 2015

4. Nemocní

Obdobně se vyplatí podat přiznání i tehdy, pokud je poplatník část roku nemocný. Opět díky nemocenské tak nevyčerpá základní slevu na dani a díky přiznání může poplatník již zaplacené daně získat nazpět.

5. Lidé pracující na dohody zdaněné srážkovou daní

Jak upozornila server Podnikatel.cz Jana Vítková, daňová poradkyně ze společnosti MIVO, přiznání se od loňského roku vyplatí také poplatníkům, kteří pracovali na dohodu o provedení práce daněné srážkovou daní. V této situaci sice poplatník nemusí podávat daňové přiznání, ale podat ho může, lze tak překlasifikovat srážky na zálohy, a tak se dostat k přeplatku na dani. V tomto případě se musí všechny dohody o provedení práce zahrnout do daňového přiznání, doplnila Vítková.

skoleni_15_4

Další příklady podle Jany Vítkové

Příklad 1

Poplatník s daňovým základem 160 000 Kč měl během roku postupně 2 zaměstnavatele. U obou podepsal prohlášení k dani. Pracovní poměry ovšem trvaly jen část roku. Je po 15. únoru a poplatník již nemůže požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování. Podá si daňové přiznání (přestože mu tato povinnost dle § 38g nevzniká, a přeplatek na dani vzniklý uplatněním celé základní slevy na dani (24 840 Kč) mu může být vrácen.

Příklad 2

Obdobné situace, kdy poplatník/zaměstnanec sice podepsal prohlášení k dani, ale buď u zaměstnavatele nedeklaroval všechny nároky na slevy na dani do ročního zúčtování (do 15.2. následujícího roku), nebo již roční zúčtování proběhlo, ale bez uplatnění všech odpočtů od základu daně/slev. Přiznání lze podat i na zdaňovací období, za které bylo zaměstnavatelem provedeno roční zúčtování, zaměstnanec ovšem musí od zaměstnavatele získat potvrzení o příjmech zahrnující výsledek ročního zúčtování.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).