Tripartita na svém jednání před 14 dni opět oživila téma tzv. „kurzarbeitu“. Zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a státu se dohodli na vypracování analýzy tohoto protikrizového opatření. V praxi kurzarbeit znamená, že podnikatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Zaměstnancům pak nižší plat dorovná stát.
Odbory a velké firmy se stále zasazují o schválení, podle nich by totiž nikdo na zavedení kurzarbeitu neprodělal. Zaměstnavatel by nemusel své zaměstnance propustit, zaměstnanci by si zachovali práci a náklady na toto opatření by prý vyšly levněji, než kolik stojí stát nezaměstnaný. S tím však nesouhlasí drobní podnikatelé a ekonomové, podle kterých už v současné době nemá kurzarbeit význam a nadělal by více škody než užitku.
V Německu kurzarbeit frčí
Myšlenka „kurzarbeitu“ se neobjevila letos v Česku poprvé. Odbory a zástupci podnikatelů jej chtěli prosadit již na podzim loňského roku. Po neuskutečnění předčasných voleb však téma kurzarbeitu zapadlo a objevilo se teprve až na poslední schůzi tripartity na konci dubna. Zde došlo k dohodě, že vláda zpracuje analýzu tohoto opatření, podle které budou představitelé zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády dále postupovat. Čtěte také: Živnostníci hrozí: „Zvýší-li se odvody, raději půjdeme na pracák“.
Kurzarbeit v podstatě znamená, že firma uvolní na určitou část měsíce zaměstnance z práce domů a nedá mu za to proporcionální část mzdy. Za to pracovník dostane vyrovnání od státu. Firmě pak stát přispěje i firmě na sociální pojištění za zaměstnance. Například v sousedním Německu funguje systém tak, že kurzarbeiter (tedy zaměstnanec s kratším úvazkem) dostane poměrově nižší mzdu a stát mu dorovná dvě třetiny ušlých peněz. Firmě pak německá vláda hradí polovinu pojistného na sociální zabezpečení.
Zájem o opatření překonal v Německu všechna očekávání, kdy se počet kurzarbeiterů přehoupl loni v dunu přes hranici 1,5 milionu. O rok dříve přitom stát tímto způsobem vypomáhal v 50 000 případech. Opatření tak způsobilo ve státním rozpočtu díru ve výši 3 miliard eur. Vláda už připustila, že opatření vydrží až do konce roku 2012. Když stát otevře jezince dveře, za chvíli bude celá vevnitř a bude žádat dotace prakticky na všechny zaměstnance donekonečna,
komentoval serveru Podnikatel.cz ekonom Marek Loužek z Centra pro politiku a ekonomiku.
Odbory a velké firmy ve vzácné shodě
Podle odborářů má ale kurzarbeit řadu pozitivních aspektů. Jak tvrdí odboráři, opatření by pomohlo překonat dočasný pokles poptávky způsobem, který by vyhovoval všem zúčastněným stranám. Zaměstnavatelům by umožnil zachovat kmenové zaměstnance, na nichž záleží ziskovost podniků, a tím i ušetřit náklady spojené s propouštěním, opětovným najímáním a školením zaměstnanců. Podnikatelé by také uspořili část mzdových nákladů. Zaměstnancům by zase zůstala práce a nižší výdělek spojený s kratší pracovní dobou by měli od státu kompenzovaný. Čtěte také: Několik rad a tipů, jak najít a udržet kvalitní zaměstnance.
Na opatření podle odborářů vydělá také stát, kterému vyjde levněji doplácet kurzarbeiterům část mzdy, než platit podporu nezaměstnanému. To je nesporný fakt, který potvrzují všechny země, které na rozdíl od nás neváhaly a tyto systémy uplatňují. I modelové propočty ČMKOS všech nákladů a přínosů zavedení kurzarbeitu, to prokazují,
doplnil pro server Podnikatel.cz Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Odbory spočítaly, že zatímco nezaměstnaný vyjde stát na necelých 26 000 korun měsíčně, průměrný příspěvek kurzarbeiterům by činil 8000 korun.
Zavedení kurzarbeitu by se líbilo také některým podnikatelů, především větším firmám a společnostem s napojením na Německo. Za opatření například lobbuje Česko-německá obchodní a průmyslová komora, podle které by podnikatelům dlouhodobě pomohlo. Kurzarbeit by uvítal například rovněž Svaz českých a moravských výrobních družstev (SČMVD). Ano, podobnou formu pomoci firmám, které se dočasně dostanou do těžkostí, by bylo potřebné v našem právním řádu zavést,
potvrdil Jan Wiesner, předseda SČMVD. Čtěte také: Tradiční zaměstnanecké benefity neohrozí ani krize, ani zákon o DPH.
Malé firmy a ekonomové proti
Zatímco větší firmy myšlenku kurzarbeitu podporují, drobných podnikatelů a živnostníkům se příliš nezamlouvá. Jak sami říkají, existuje řada jiných opatření, kterými stát může podnikatelům pomoci mnohem efektivněji. Ať už jde o snížení daní, omezení byrokracie, jednodušší komunikaci s úřady či o průhledná výběrová řízení. Výhody by kurzarbeit přinesl možná pro velké firmy, které na tom můžou vydělat, malé firmě se to ale nevyplatí realizovat – viz. zkušenosti se školeními. Jak se bude navíc kontrolovat, že se kurzarbeit účelově nezneužívá, bude další úřad?
uvedl serveru Podnikatel.cz Milan Polleč, člen dozorčí rady Asociace malých a středních podniků ČR (AMSP ČR).
Úvahy o spuštění kurzarbeitu nevzbuzují nadšení ani u ekonomů, podle kterých by opatření přišlo „s křížkem po funuse.“ V době největší krize a propadu poptávky by opodstatnění prý mělo, nyní, kdy se ekonomika již z nejhoršího zvedá, význam nemá. Smysl má v situaci, kdy poptávka v ekonomice prudce a nečekaně zpomalí a podniky čelí přechodným problémům s využitím své pracovní síly. V současné době ale jsme již ve vzestupné fázi ekonomického cyklu, problémy podnikatelů jsou již jiné a kurzarbeit by mohl nadělat víc škody než užitku,
domnívá se Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank.
Ekonom Milan Loužek pak varuje před tím, že jakmile by se kurzarbeit jednou zavedl, firmy dostanou do rukou vyděračský potenciál a vláda se již neodváží opatření zrušit. Kurzarbeit je pobídkou pro všechny firmy, aby část nebo všechny zaměstnance převedly do režimu Kurzarbeit a žádaly za to podporu od státu,
uzavírá Loužek. Čtěte také: Dotace na vzdělávání zaměstnanců mohou pomoci v krizi.
