Státní rozpočet si díky vládním reformám v prvních třech měsících letošního roku v řadě oblastí polepšil. Z údajů ministerstva financí o státním rozpočtu za první čtvrtletí ale například vyplývá i to, že opatření vlády měla dopad i na vývoj ekonomiky. Přispěla například na počátku letošního roku k růstu spotřebitelských cen, kdy inflace vyšplhala až nad sedm procent, a následně i k nižší spotřebě domácností.
Kromě příspěvku k inflaci lze ovšem podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka daňovou reformu hodnotit pozitivně, neboť přesouvá část daňové zátěže na daně ze spotřeby místo zdaňování práce a podnikatelské aktivity. Přímočará je vazba zvýšení nepřímých daní na inflaci, kterou zvýšily asi o tři procentní body. Na růstu cen se tedy reformy podepisují méně než polovinou. Růst cen snižuje koupěschopnost domácností, což letos povede ke zmírnění růstu reálných tržeb v maloobchodě,
uvedl pro server ČT24 zase analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Překvapivě více stát vybral na dani z příjmu fyzických osob. Přitom kvůli zavedení jednotné daně ve výši 15 procent počítá letos s poklesem o 19 miliard. Od ledna do března stát takto vybral více než 27 miliard korun, tedy meziročně o čtyři procenta více.