Skoro dvě třetiny oslovených firem v Česku kontrolní hlášení zatím příliš neřeší. Spoléhají na to, že ohledně kontrolního hlášení jim komunikaci s finančním úřadem zajistí dodavatel účetního systému. Pouze více než pětina firem vyvíjí vlastní software.
Zadávat data prostřednictvím portálu finanční správy plánuje využívat pouze 7 % společností. Vyplývá to z průzkumu Deloitte, na který odpovídalo 244 oslovených podnikatelů a firem v průběhu listopadu 2015.
Firmy kontrolní hlášení zatím neřeší.
Necelý měsíc před spuštěním kontrolního hlášení je stále velké procento firem, které mají s přípravou na jednu z nejzásadnějších změn ve způsobu komunikace se správcem daně rezervy. Jedním z důvodů je mimo jiné i skutečnost, že testovací prostředí pro elektronickou komunikaci s finanční správou je pro firmy zpřístupněna až od začátku prosince,
uvedl k výsledkům průzkumu Jaroslav Beneš, senior manažer v daňovém a právním oddělení Deloitte.
Čtěte také: Kontrolní hlášení lze podat včas, mít správně a stejně dostat pokutu 30 tisíc Kč
Aktuálně se problematikou kontrolního hlášení zabývá téměř třetina firem. Ještě v září to byla pouze pětina podniků. Více než třetina (35 %) firem se plánuje kontrolnímu hlášení věnovat. Další třetina (36 %) společností analyzuje dopady kontrolního hlášení na jejich firmu.
Čtěte také: Kontrolní hlášení podáte i přes datovou schránku, která se vyplatí kvůli pokutám
Firmy stále nevnímají rozsah dopadu, jaký bude kontrolní hlášení mít na jejich podnikání. Obecně název kontrolní hlášení budí dojem, že je to nějaká evidence faktur, kterou má každá firma pro své fungování. Podstatné je ale to, že obsahuje jasně předepsanou strukturu a pravidla, podle kterých firmy budou muset hlášení vyplňovat,
doplnil Jaroslav Beneš.
Kontrolní hlášení je povinné od 1. ledna 2016, přičemž první kontrolní hlášení se odevzdává už do 25. února 2016. Plátci budou povinně vykazovat jednotlivé transakce v detailu záznamní evidence k DPH.
Čtěte také: Finanční správa vychází vstříc, na kontrolní hlášení upozorňuje SMSkou a e-maily
Finanční správa tak může například porovnávat trendy, srovnávat data a nalézat odchylky ve výkazech daného plátce oproti obdobným společnostem a identifikovat tak subjekty pro lepší zacílení daňových kontrol. V současné době jsou karusely páchány převážně prostřednictvím právnických osob, a přesně na tyto podvody je kontrolní hlášení namířeno,
tvrdí ministerstvo financí.
Proti kontrolnímu hlášení však n aposlední chvíli podalo ústavní stížnost 21 senátorů v čele v čele s Ivo Valentou, senátorem a podnikatelem, který je označován také jako „král hazardu“, a šéfem senátorů ODS Jaroslavem Kuberou podávají k ústavnímu soudu stížnost. Podstatou celého systému kontrolních hlášení je povinnost plátců daně sdělovat finančnímu úřadu důvěrné informace o svých zákaznících a dodavatelích,
uvedl ke stížnosti Ivo Valenta. Argumenty pro ústavní stížnost ale považuje ministerstvo financí za smyšlené. Údaje získané Finanční správou za účelem správy daní jsou podle ministerstva velmi přísně chráněny řadou bezpečnostních opatření.
