S novým rokem se některé pražské firmy musí připravit na nepříjemnou novinku. Ty, které mají v Praze pouze sídlo a reálně působí v jiných krajích, finanční správa daňově “vystěhuje”. Nejde samozřejmě o fyzické vystěhování, ale o to, že se firmě přestěhuje správa daní. Tento proces umožňuje institut delegace, který je zakotven v § 18 daňového řádu. Delegace se dá sice využít už nyní, od ledna 2015 však proti ní nebudou povolené opravné prostředky. „Vystěhování“ se přitom má dotknout až tisíců firem.
Řadu pražských firem čeká nucené “vystěhování”
Tisíce pražských firem čeká daňové „vystěhování“.
Firmy, které mají formálně sídlo v Praze, reálně však působí v jiném kraji, by se měly připravit na to, že je může Finanční správa ČR v příštím roce pro účely daní “vystěhovat”. Sídlo jim tedy zůstane v Praze, ale správa daní přejde na finanční úřad, kde firma skutečně působí. Finanční správě to umožní institut delegace. Díky němu budou moci správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti. Institut delegace se sice využívá i nyní, od 1. ledna 2015 však proti tomuto rozhodnutí nebudou přípustné opravné prostředky.
Čtěte také: Z virtuálního sídla může finanční úřad nechat společnost „deportovat“
Proces delegace místní příslušnosti probíhá tak, že správce daně provede u subjektu, který například sídlí na virtuální adrese v Praze, šetření, kde si ověří, zda zde probíhá jeho skutečná ekonomická činnost. Pokud zjistí, že zde ekonomická činnost neprobíhá, ale subjekt deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví apod. například v Ostravě, spojí se pražský správce daně s ostravským správcem daně. Ostravský správce daně fyzicky ověří, že veškerá ekonomická činnost tohoto subjektu se skutečně odehrává v Ostravě. Na základě zásady hospodárnosti a úzké spolupráce s daňovým subjektem podají oba dotčené finanční úřady (pražský i ostravský) návrh na delegaci místní příslušnosti z pražského správce daně na ostravského správce daně. Tyto návrhy oba správci daně zašlou na Odvolací finanční ředitelství, které posoudí odůvodněnost delegace a vydá Rozhodnutí o delegaci místní příslušnosti,
doplnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
V současnosti platí, že proti tomuto rozhodnutí se může podnikatel odvolat a toto odvolání má odkladný účinek. Od ledna 2015 však již toto neplatí, jelikož nabude účinnost novela daňového řádu. Rozhodnutí o delegaci tak bude platné v den, který bude v rozhodnutí uveden a proti rozhodnutí nebudou opravné prostředky. V tento den převezme výkon správy daní správce daně v místě skutečné ekonomické činnosti subjektu. Neznamená to, že by Finanční správa vyháněla subjekt z jeho virtuálního sídla nebo office-housu. Pokud je pro poplatníka důležité mít sídlo na určité adrese (například v Praze, neboť to jeho zahraniční partneři vyžadují), může mít oficiální sídlo na této adrese dál. Fyzicky se nemusí nikam stěhovat. Stěhuje se jen správa jeho daní,
upřesnila Petlachová.
“Vystěhování” postihne tisíce firem
Celorepublikově eviduje Generální finanční ředitelství 53 tisíc firem, které sídlí na virtuálních adresách nebo v office-housech, přičemž 43 tisíc z nich se nachází v Praze. Všechny tyto společnosti chce Generální finanční ředitelství nechat prověřit. Pokud úředníci zjistí, že je hospodárné a účelné delegovat místní příslušnost správy daní na jiného správce daně, budou postupovat dle výše uvedeného. Jak upřesnila serveru Podnikatel.cz Petra Petlachová, “vystěhování” se podle odhadů Generálního finančního ředitelství dotkne tisíců společností.
Místo úředníků se přesunou firmy
Co se týče podnikatelů, těm se plánovaný postup finanční správy příliš nezamlouvá. Jak totiž tvrdí, důvody, které vedou firmy k tomu, aby měly sídlo například v Praze, mohou být velmi rozmanité a ve většině případů se rozhodně nejedná o nic nekalého. Represivní opatření rozhodně nepodporujeme, nežijeme v diktátorském režimu, aby bylo možné firmám nařizovat, kde mají mít sídlo. To, co pálí daňovou správu, je vlastní neschopnost zorganizovat vyváženost frekvence kontrol. Není jistě pohodlné přesouvat zaměstnance po celé republice, na druhou stranu firmy to již dávno dělají. Zkrátka pracují tam, kde je právě práce,
uvedla serveru Podnikatel.cz Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.
Jak navíc upozorňuje Břečková, může “vystěhování” potkat i společnosti, které v Praze působí, jelikož je definice opatření značně vágní. Na druhou stranu třeba Hospodářská komora ČR (HK ČR) připouští, že podnikatelská veřejnost by si měla být vědoma zásad přiměřenosti a hospodárnosti daňového řízení, kterými by se měla finanční správa řídit při jednání se všemi daňovými subjekty. To samé se týká zásady, podle níž má při posuzování jednání subjektu přednost skutečná podstata konání před jeho ryze formálními příznaky. Pokud tedy podnikatel riskuje, když bez ekonomické podstaty zcela účelově přesouvá své místo pobytu nebo sídlo, je si při tom podle názoru HK ČR vědom, že správce daně může delegovat místní příslušnost tam, kde by jinak přirozeně měla být. Na druhé straně zákon nezakazuje podnikatelům pohlížet na změnu místní příslušnosti jako na svého druhu daňovou optimalizaci. Je na finančních úřadech, jak popularitu takovéto optimalizace svými rozhodnutími případně v praxi omezí,
dodala serveru Podnikatel.cz Lenka Vodná, mluvčí HK ČR.
Hlavním důvodem sídla v Praze není útěk před úřady
Mít sídlo v Praze má několik výhod. Nejčastěji se hovoří o tom, že v Praze mají podnikatelé nižší pravděpodobnost kontrol ze strany finančních úřadů. Podle statistik je totiž četnost kontrol finančních úřadů v některých obvodech Prahy až v řádu stovek let. Jak ale upozorňují odborníci, snaha vyhnout se kontrolám nepatří mezi hlavní důvody, proč se podnikatelé stěhují sídlo do Prahy. Především je třeba si říci, že důvodem pro pořízení virtuálního sídla je to, že pražské adresy znějí jednoduše prestižněji. Řada podnikatelů navíc ani nemá jinou možnost než virtuální sídlo, jelikož například nemají svou či vhodnou nemovitost, ve které by sídlo mohli umístit. Někteří si pořizují virtuální sídlo také proto, aby svůj úspěch na maloměstech „ukryli“ spíše před závidějícími sousedy a sdílnými jednotlivci v bankách i na úřadech, než před FÚ jako takovým,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michael Dobrovolný, manažer společnosti SMART Office & Companies, která mimo jiné nabízí i virtuální sídla podnikatelům.
Čtěte také: Vyplatí se mít sídlo v Praze? Zeptali jsme se na výhody a nevýhody odborníků
Právě firem, které virtuální sídla poskytují, se postup úřadů může nepříjemně dotknout. Například společnost SMART Office & Companies ale pokles zájmu o virtuální sídla neočekává. Oproti tomu firma Profispolečnosti.cz nižší poptávku po virtuální sídlech předpokládá. Očekáváme snížení zájmu o virtuální sídla, jelikož se jedná o další byrokratickou překážku oprávněným podnikatelským potřebám. Ve vyspělé zemi se potřebám podnikatelů vždy přizpůsobuje státní správa, v ČR je to bohužel přesně naopak,
uzavřel Jakub Maur, jednatel Profispolečnosti.cz.
