Hlavní navigace

Spolky, nová právní forma občanských sdružení. Jaké povinnosti na ně čekají?

17. 6. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Občanská sdružení jsou od začátku roku 2014 považovaná za spolky. Téměř komplexní úpravu těchto právnických osob nalezneme v novém občanském zákoníku.

S novou úpravou spolků se pojí několik problémů, z nichž některé jsou opodstatněně relevantní, zatímco jiné jsou pouze problémy zdánlivými. Nová právní úprava přináší orgánům jednajícím za dosavadní občanská sdružení řadu povinností.

Není však potřeba se trápit zápisem spolku zapsaného jako občanské sdružení dle právní úpravy účinné před rokem 2014 do nově vytvořeného rejstříku spolků, neboť tato povinnost leží na bedrech příslušných rejstříkových soudů, které provedou zápisy dle podkladů jim předaných Ministerstvem vnitra ČR. To samé platí v případě občanských sdružení, o jejichž zápisu bylo zahájeno řízení před 1. lednem 2014. Této povinnosti se však nevyhnou zakladatelé, anebo osoba určená ustavující schůzí spolku založeného po 1. lednu 2014 , kteří mají povinnost podat u příslušného rejstříkového soudu návrh na zápis spolku.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Občanská sdružení jsou od ledna spolky. Co to pro ně znamená?

Povinnosti, které se nevyhnou ani orgány dosavadních občanských sdružení, je provedení změn společenské smlouvy nebo statutu takovým způsobem, aby odpovídaly ustanovením občanského zákoníku. Lhůta ke splnění této povinnosti je více než vstřícná, jelikož k provedení příslušných změn mají spolky k dispozici až celé tři roky od 1. ledna 2014. Nebude-li tato povinnost v zákonné lhůtě splněna, příslušný rejstříkový soud hříšníky vyzve k nápravě a poskytne jim dodatečnou přiměřenou lhůtu. Lze předpokládat, že vzhledem k značně dlouhé zákonné lhůtě by dodatečná lhůta již neměla být nijak zvlášť dlouhá. Spolky, které ani v takto dodatečně poskytnuté lhůtě nepřizpůsobí stanovy novému občanskému zákoníku, budou na návrh rejstříkového soudu, anebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zrušeny. Rozhodně doporučujeme nenechávat si splnění této povinnosti na poslední chvíli.

§ 214 Nového občanského zákoníku

Alespoň tři osoby vedené společným zájmem mohou založit k jeho naplňování spolek jako samosprávný a dobrovolný svazek členů a spolčovat se v něm.

Aniž by nový občanský zákoník čekal na změnu stanov dosavadních občanských sdružení jejich orgánem, aktivně s účinností od 1. ledna 2014 ruší svým § 3041 odst. 2 závaznost těch ustanovení stanov, která odporují kogentním ustanovením nového občanského zákoníku. Logicky zde nedojde ke vzniku regulačních mezer, neboť poměry upravené ustanovením stanov, které pozbylo závaznosti, se budou obligatorně řídit kogentním ustanovením nového občanského zákoníku, s nímž bylo předmětné ustanovení v rozporu.

Nové Zakony.podnikatel.cz

Všechny právní normy od roku 1993, pravidelně aktualizované, ve všech dostupných znění. Porovnejte předchozí znění s aktuálním, zkoumejte budoucí znění. Hledejte v textu zákona konkrétní a vyznačené změny. 

Uložte si do záložek: zakony.podnikatel.cz

Relevantní problematikou nové zákonné úpravy v kontextu spolků je změna názvu dosavadních občanských sdružení a jejich částečná unifikace, neboť název spolku musí obsahovat slovo spolek, zapsaný spolek, či zkratku z.s. Ke změně názvu zákon opět poskytuje spolkům dostatečně dlouhou lhůtu, i když o něco kratší oproti lhůtě ke změně stanov, a to až celé dva roky od začátku roku 2014.

Jak se bránit proti názvu spolek

Zákon zprošťuje povinnosti ke změně názvu spolku v souladu s výše uvedeným ty spolky, jenž užívají svůj název dlouhodobě, a zároveň jejich název musí být pro ně tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat. Abyste tedy název spolků nemuseli doplnit o slovo spolek, zapsaný spolek, nebo zkratku z.s., bude název vašeho spolku muset dostát obou zmíněných podmínek. Co je dostatečně dlouhodobým užíváním názvu, je otázkou, rovněž tak je diskutabilní zaměnitelnost a klamavost názvu vůči názvu jiné korporace s obdobným názvem, proto je změna názvu spolku jeho doplněním o slova spolek, zapsaný spolek nebo zkratku z.s. doporučována.

Organizační jednotky dosavadních občanských sdružení způsobilé jednat svým jménem nově zákon označuje jako pobočný spolek. Nově založené poboční spolky vznikají až zápisem do rejstříku spolků, avšak organizační jednotky dosavadních občanských sdružení způsobilé jednat svým jménem vzniklé před rokem 2014, o jejichž vzniku bylo Ministerstvo vnitra ČR informováno zákonným postupem ještě před začátkem roku 2014, nemusí navrhovat své zapsání do rejstříku spolků, neboť stejně v souladu s výše uvedeným o dosavadních občanských sdruženích i zde je povinnost k „automatickému“ zápisu příslušnými rejstříkovými soudy podle předaných podkladů od Ministerstva vnitra.

Považujeme za vhodné upozornit na to, že pobočný spolek je právní osobností odvozenou od spolku hlavního a může existovat, jen pokud existuje spolek hlavní. Dojde-li ke zrušení spolku hlavního, zruší se ex lege i spolek pobočný s tím, že okamžik zániku spolku pobočného bude dřívější nebo stejný s okamžikem zániku spolku hlavního, nikoliv pozdější.

Brand24

Pokud jde o práva a závazky pobočného spolku z jeho právních jednání před jeho vznikem, tedy před okamžikem jeho zapsání do rejstříku spolků, jsou tyto solidárními, tj. hlavní spolek je z nich oprávněn a zavázán společně se spolkem pobočným. Pouze pobočný spolek odpovídá za povinnosti vzešlé z právních jednání po jeho vzniku, pokud stanovy hlavního spolku nezakotví ručení hlavního spolku za závazky spolku pobočného.

Problematika veřejné prospěšnosti

V souvislosti s transformací občanských sdružení na spolky a zavedením statusu veřejné prospěšnosti novým občanským zákoníkem se objevily obavy, do jaké míry ovlivní tento status čerpání dotací z veřejných prostředků. Jelikož strohá úprava veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku nebyla doposud provedena zvláštním zákonem o veřejné prospěšnosti z důvodu jeho zamítnutí v Senátu Parlamentu ČR, není čerpání prostředků vázáno na tento institut. Nahrazení právní formy občanských sdružení bylo promítnuto i do zákona o rozpočtových pravidlech bez vázanosti na status veřejné prospěšnosti.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).