Hlavní navigace

HK ČR: Souběh funkcí zůstává i nadále strašákem českých manažerů

25. 5. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Souběh funkcí je zákonem umožněn od ledna 2012. Stále však zde zůstává mnoho otazníků, které mohou mít dohru u soudu. Upozorňuje Hospodářská komora ČR.

Souběh funkcí u představitelů obchodních společností, tedy například souběh funkce generálního ředitele zaměstnaného v pracovněprávním vztahu a funkce statutárního orgánu jejího člena, je legislativně umožněn na základě novely obchodního zákoníku a dalších předpisů účinných od 1. ledna 2012.

Novelizace se nevztahuje na případy z předchozího období

Tato novelizace však postihuje případy, které nastaly od jejího přijetí do budoucna, a nevztahuje se na případy z předchozího období, kdy byla právní úprava této problematiky velmi nejasná, a její posouzení v případě sporných situací tak není nijak dořešena a bude i do budoucna záviset především na její interpretaci příslušnými orgány či soudem. V praxi se tak doporučuje dříve uzavřené smluvní vztahy na základě této novely nově revidovat.

Podle § 66d odst. 1 obchodního zákoníku může být zaměstnanec společnosti současně statutárním orgánem této společnosti nebo jeho členem. Souběh funkcí upravený na základě tohoto ustanovení zákoníku má však několik praktických důsledků.

Čtěte také: Víte, co se v roce 2012 změní v obchodním právu?

V tomto případě totiž lze všechny úkony generálního ředitele považovat i za úkony statutárního orgánu. To může mít dopad nejen na závaznost provedených úkonů, ale také na odpovědnost samotného generálního ředitele, neboť při pověření obchodním vedením musí statutární orgán postupovat s péčí řádného hospodáře, a to i při volbě osoby vhodné k pověření vedením společnosti. Statutární orgán by pak měl výsledky obchodního vedení také kontrolovat.

Dotčené funkce jsou v tomto případě ve skutečnosti vykonávány jednou osobou a daná osoba tak za závazky z výkonu funkce generálního ředitele ručí přímo i jako statutární orgán či jeho člen, což by v případě, že by tato osoba byla pouze na pozici generálního ředitele, neplatilo, neboť by obecně ručila pouze podle ustanovení zákoníku práce. 

Toto potvrzuje i § 66 odst. 2 obchodního zákoníku, podle kterého při pověření obchodním vedením zůstává nedotčena odpovědnost osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členem, za porušení povinnosti vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře.

Čtěte také: Souběh funkcí přináší pořád rizika. Raději ho ve firmě zrušte

Další faktický dopad pak představuje skutečnost daná v § 66 odst. 3 obchodního zákoníku, podle kterého jsou-li činnosti spadající pod obchodní vedení vykonávány v pracovněprávním vztahu zaměstnancem společnosti, který je současně statutárním orgánem této společnosti nebo jeho členem, sjednává nebo určuje mzdu či odměnu z dohody ten orgán společnosti, do jehož působnosti náleží rozhodovat o odměňování statutárního orgánu nebo jeho členů.

Všechny příjmy a odměny musí sjednat nejvyšší orgán společnosti

Všechny příjmy i další odměny (například i bonusy za užití auta či telefonu) osoby, která je v souběhu funkcí, tedy musí v praxi sjednat nebo určit nejvyšší orgán společnosti. V nejčastějším případě tedy tyto odměny bude určovat valná hromada společnosti, a musí být uvedeny jejím v zápisu. 

Pokud by tomu tak nebylo, mohly by tento nesprávný postup žalovat oprávněné subjekty jako neoprávněný příjem od společnosti. Tuto žalobu bude navíc od roku 2014 moci podat kdokoli, kdo bude dotčen postupem při hospodaření. V případě insolvence by to byli všichni věřitelé, ale i při běžném provozu by to mohla být například i banka poskytující významný úvěr.

Negativním aspektem této problematiky je také skutečnost, že zápis z valné hromady společnosti musí být uložen ve veřejně dostupné sbírce listin a teoreticky může kdokoliv požadovat informace o příjmech osoby vykonávající souběh funkce generálního ředitele či jiného pracovněprávního vztahu a funkce statutárního orgánu této společnosti nebo jejího člena. V praxi tedy dochází k tomu, že při souběhu funkcí by měly být veškeré příjmy i další odměny a benefity dotčené osoby veřejnou informací.

Z hlediska pojistného na zdravotní a sociální pojištění došlo ke sjednocení okruhu plátců a ve vztahu k souběhu funkcí pak v tomto není rozdíl. Stejná situace je i pro odvod daně z příjmu.

Pro server Podnikatel.cz vypracoval odbor legislativy, informací a poradenství Hospodářské komory České republiky

Brand24

Foto: www.isifa.com

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).