Stavem rozvoje „internetu věcí“ v České republice, zejména co do využití podnikového, zabývala se konference pořádaná sítí Tuesday ve středu 4. května.
Konference „Internet věcí“
Základem „internetu věcí“ jsou „připojená zařízení“, tedy nejrůznější věci vybavené tak, aby mohly samočinně odesílat nebo přijímat údaje (data). Odesílat proto, abychom se o něčem dozvěděli, aniž bychom se šli na místo podívat; přijímat musí zařízení umět, potřebujeme‑li je na dálku řídit.
Zařízení mohou podávat zprávy o svém stavu nebo o různých veličinách. V zásadě jakoukoli měřitelnou veličinu lze digitalizovat, tedy převést na číselný údaj, a ten si dát posílat k dalšímu zpracování.
David Týr z T‑Mobilu připomněl v závěrečné panelové diskusi názor, že podstatou „internetu věcí“ je, umíme‑li s posbíranými daty pracovat. To je zatím největším oříškem, soudí Štěpán Bechynský z Microsoftu. Jen několik společností v Česku je podle něj schopno pořádné analýzy většího množství dat. (Nescházejí prostředky technické, ty jsou dostupné v „cloudu“; scházejí znalosti.)
Přínos internetu věcí
Z hlediska využití v průmyslu, zemědělství, obchodě a podnikání lze rozeznat dvě úrovně zavádění internetu věcí:
Ernst-Joachim Steffens na konferenci „Internet věcí“
I. Hledání úspor optimalizací toho, co snižuje efektivitu nebo stojí náklady. Ernst‑Joachim Steffens, ředitel výzkumu v laboratořích Deutsche Telekomu, uvedl dva příklady z Německa: kombajny, které na dálku posílají svou polohu a naplněnost zrním; díky tomu lze optimalizovat vyzvedávání zrna, tedy obsloužit určitý počet kombajnů menším počtem traktorů či nákladních vozů a s co nejkratšími prostoji i ujetou vzdáleností; dále zmínil projekt z hamburského nákladního přístavu, kde lze dosáhnout velkého zefektivnění, jestliže se přesně sleduje poloha kontejnerů tak, aby nákladní auto, které má kontejner vyzvednout, dostalo pokyn ke vjezdu na pozemky přístavu v optimální okamžik.
Miloš Mastník, ČD-Telematika
Oba příklady jsou zjednodušeny; Steffens podotkl, že kombajny nesly na dvě stě čidel sledujících kde co, například stav půdy; a optimalizace využití omezeného a přetíženého prostoru přístavu je také poněkud složitější.
Miloš Mastník ze společnosti ČD-Telematika uvedl příklad toho, že železniční nákladní vagóny mají údržbu dosud plánovánu po určité době, aniž se tuší, kolik který vagón skutečně najel; vzdáleným sledováním jejich polohy půjde dobrat se lepších poznatků o tom, který vagón údržbu skutečně potřebuje.
Využije‑li se pokročilá analýza mnoha dat, lze například předem předvídat selhání části výrobní linky, nebo jiného zařízení, a předem nachystat odstávku a údržbu, což je mnohem výhodnější, než vypadne‑li něco nečekaně.
II. Objevování nových obchodních modelů, jakožto vyšší úroveň uvažování o internetu věcí, mu však teprve přinese bouřlivý rozvoj, míní Miloš Mastník.
Osvěta je zatím nutná
Rozvoj internetu věcí je tlačen dostupností technologií, netáhne ho poptávka po řešeních ze strany podnikatelů,
soudí Mastník.
Pro podnikatele je přitom třeba propočítat, co jim nové technologie přinesou právě v jejich případě. Ale ukazuje se, že jakmile s podnikem začne někdo probírat možnosti toho, co by se dalo kde snímat jakým čidlem, podnikatelé sami přicházejí často s nejlepšími nápady — vědí sami nejlépe, co je trápí, jen dosud neuvažovali nad řešením pomocí internetu věcí.
Kdo je kdo v internetu věcí
Běžný podnik, ať malý, střední či větší, bude jen sotva nasazovat tyto technologie vlastními silami. Proto na trhu působí několik druhů dodavatelů, kteří se vzájemně doplňují:
- Integrátoři — navrhnou a připraví řešení na míru pro zákazníka. Právě s integrátorem přijde do styku podnik v prvé řadě. Úlohu integrátora na sebe berou i některé společnosti velké, jako je T‑Mobile nebo ČD‑Telematika, avšak „nejagilnější“ jsou firmičky o čtyřech až deseti lidech, tvrdí ze své zkušenosti Pavel Sodomka, podílník na společnosti SimpleCell Networks, jež v ČR buduje specializovanou mobilní síť pro internet věcí. Sodomka prohlásil, že se SimpleCell jednaly už stovky drobných integrátorů.
- Datoví analytici — často to není táž firma jako integrátor, datová analýza vyžaduje specializovanou dovednost.
- Provozovatelé komunikačních sítí — s nimi se domluví zpravidla integrátor.
- Poskytovatelé platforem. Někde něčím je třeba data zpracovávat. Nejjednodušší je to v „cloudu“, jemuž má smysl rozumět jakožto nákupu výpočetního výkonu podle okamžité potřeby, aniž musíme budovat vlastní výpočetní infrastrukturu. Vhodnou platformu a její využití navrhne a domluví integrátor s datovým analytikem. ČD-Telematika je například partnerem Microsoftu a využívá Azure. Příklady jiných možností jsou AWS IoT od Amazonu nebo cloud od Googlu.
- Dodavatelé zařízení, tedy různých „krabiček“ a čidel, jimiž lze vybavit stroje nebo kdeco, například boudu skrývající určitou instalaci. Vhodné „krabičky“ vybere a nakoupí integrátor po domluvě se zákazníkem.
Při uzavírání smluv dejte pozor na vlastnictví dat. Někteří výrobci nebo dodavatelé rádi chápou „provozní data“ posbíraná dodaným strojem za svoje vlastnictví.
Závěrečný diskusní panel
Dostupné technologie určují, co se vyplatí
Už mnoho let se využívají některá řešení, která by se dala zařadit pod „internet věcí“; například sledování polohy vozidel.
O tom, co se vyplatí sledovat, spolurozhoduje dostupnost vhodné bezdrátové sítě a energetická náročnost připojení k takové síti. (V některých případech se nabízí i připojení dráty, ale v mnoha jiných by natažení pevných vedení nebylo možné, nebo by vyšlo nesmyslně draho.)
Mobilní síť GSM nebyla navržena pro potřeby internetu věcí, připojení k ní je poměrně energeticky náročné, síť není v některých odlehlých místech spolehlivě dostupná, mimoto ji lze snadno místně zarušit (zejména úmyslně, záškodně). Ani její nástupce, síť LTE, není přednostně míněna pro internet věcí; různá rozšíření teprve postupně získává, nebo jsou dosud vyvíjena či jen zvažována.
Drobná zařízení pro Sigfox
Pro připojení čidel takových, do kterých nepůjdete vyměnit baterii léta a ze kterých potřebujete získávat jen malé množství údajů, zato však spolehlivě i na dálku, buduje se specializovaná síť Sigfox, jež využívá vysílání a příjem jen v úzkém kmitočtovém pásmu, které je obtížné zarušit. Jejím jediným provozovatelem v České republice je společnost SimpleCell. (Za partnera pro budování sítě má T‑Mobile.)
Nyní provozuje něco přes stovku základnových stanic, kterými už údajně pokrývá většinu území ČR. Celkem zamýšlí zprovoznit zhruba 310 základnových stanic; do konce roku chce pokrýt 95 % území. (V otevřené krajině mají stanice dosah desítek kilometrů.)
Různá zařízení pro internet věcí
Uvnitř průmyslových areálů, nebo obecně ve větších městech, může být vhodnější LoRaWAN — nedosáhne sice na desítky kilometrů, zato má rychlejší odezvu a dokáže přenést více dat. Řada zařízení pro internet věcí podporuje přitom jak Sigfox, tak LoRaWAN; připojí se podle toho, která síť je v dosahu. Síť LoRa budují u nás České radiokomunikace.
WiFi nebo Bluetooth se pro připojování věcí uplatňují především v domácnostech, na využití průmyslová víceméně nedostačují, snad kromě některých případů velmi omezených.
