Hlavní navigace

Plné moci ověřené notářem mají skončit, obchodním společnostem se uleví

13. 10. 2014
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
První novela nového občanského zákoníku pomůže podnikatelům. Jejich současné problémy řeší hned několik z vybraných dvanácti paragrafů.

Necelý rok od začátku platnosti nového občanského zákoníku přichází ministerstvo spravedlnosti s návrhy změn ve dvanácti jeho paragrafech. Jde o ty, které je podle odborníků nutné řešit co nejdříve. Jde především o oblasti, které mohou výrazně omezit, znepříjemnit či nevratně změnit život lidí, kterých se povinnosti, plynoucí z nového občanského zákoníku, přímo dotýkají, uvedl Robert Pelikán, první náměstek ministryně spravedlnosti. 

Resort spravedlnosti chce přednostně řešit takové konfliktní situace plynoucí z nového občanského zákoníku, které nesnesou odkladu, není u nich nutné čekat na posouzení praxí nebo výklad soudu a jsou odpovědí na volání o pomoc od dotčených organizací, svazů a profesních komor. Rychlá novela by kromě jiného měla řešit situace, kdy požadavek na plné moci ve formě notářské listiny neúnosně zatěžuje podnikatele. Jde zejména o případy zahraničních společníků obchodních společností. Vyřešit by se měl i problém předkupního práva u spoluvlastnického podílu.

Prezentovaný koncept novely předá ministerstvo spravedlnosti v nejbližší době k mezirezortnímu připomínkovému řízení. Urgentní novela je proto koncipována minimalisticky. K zařazení případných dalších bodů může dojít na základě požadavků jiných resortů, sociálních partnerů nebo ostatních připomínkovacích míst.

Plné moci ověřené notářem končí

Zásadní změnou má projít § 441. Reaguje se tím na četné stížnosti praxe, pro kterou je v některých oblastech požadavek plné moci ve formě notářské listiny neúnosně zatěžující, a to zejména v případech zahraničních společníků obchodních společností. Volí se přitom řešení které tento požadavek odstraňuje jen tam, kde je to vhodné a účelné. § 441 bude bohatší o dva body (novinky zvýrazněny).

(1) Ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

(2) Zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci, netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

(3) Vyžaduje-li zákon pro právní jednání formu veřejné listiny, postačuje plná moc s úředně ověřeným podpisem.

a) ve věcech obchodních korporacích
b) je-li zmocnitelem podnikatel při své podnikatelské činnosti nebo 
c) je-li zmocnitelem advokát. 

(4) Zmocněnec jedná osobně. Další osobu může zmocnit, je-li to se zmocnitelem ujednáno nebo vyžaduje-li to nutná potřeba.

Úprava společného jmění manželů

Ilustrační obrázek.
Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek.

Nový občanský zákoník také vnesl nejistotu do otázky, zda je součástí společného jmění manželů jen majetková hodnota podílu společností, ve kterých je jeden z manželů společníkem, nebo zda se manželé stávají oba společníky takové společnosti. To je mimořádně problematické zejména všude tam, kde je účast ve společnosti omezena na určité osoby (advokáti, auditoři atd.) nebo kde jeden z manželů vykonává zaměstnání, jež mu účast ve společnosti zakazuje (soudci, politici atd.). Navrhuje se proto následující řešení § 709 odst. 3

(3) Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva; nabytí podílu však nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev. Věta první neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odstavce 1 jeho výlučné vlastnictví.

Navrhuje se také obnovit zákonné předkupní právo spoluvlastníků ke spoluvlastnickým podílům. „Zrušení tohoto zaužívaného institutu praxe nepožadovala a setkává se naopak s nepochopením. Znamená to, že například v případě spoluvlastněných rodinných domů se do takového domu může nastěhovat zcela cizí člověk, aniž by to mohli ostatní spoluvlastníci ovlivnit,“ stojí v komentáři k návrhu § 1124.

Ten říká, že převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

Zaměstnat mladistvého bude snazší

Za zmínku určitě stojí i změna na základě požadavku tripartity, která by měla odstranit praxí nežádané a nevhodné pravidlo, které bezdůvodně komplikovalo zaměstnávání osob po dokončení školní docházky. Jde o § 35, který by měl po úpravě znít následovně:

(1) Nezletilý, který dovršil patnáct let (odpadá „a ukončil povinnou školní docházku“), se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.

(2) Jako den nástupu do práce nesmí být sjednán den, který by předcházel dni, kdy nezletilý ukončil povinnou školní docházku. (odpadá ujednání, že zákonný zástupce nezletilého, který by nedosáhl věku šestnáct let, může rozvázat jeho pracovní poměr nebo smlouvu o výkonu práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek, pokud to je nutné v zájmu vzdělávání, vývoje nebo zdraví nezletilého, způsobem stanoveným jiným právním předpisem).

Přibudou nové paragrafy

Dále by měl přibýt § 2938a a nařizovat, že škodu způsobenou opuštěným zvířetem nebo věcí nahradí jejich poslední vlastník, dokud si je nepřivlastní jiná osoba. Této povinnosti k náhradě se nelze zprostit. Doplňuje se tím důležité pravidlo, bez kterého je podstatná část úpravy odpovědnosti za škodu v novém občanském zákoníku nefunkční. Zavádí totiž sice (správně) poměrně přísnou odpovědnost vlastníka za škodu způsobenou věcí, zároveň ovšem umožňuje vlastníkovi věc snadno opustit a tím se odpovědnosti zbavit. To se napravuje.

Daně x

§XXX

Svěřenské fondy se budou zapisovat do veřejného rejstříku, který bude součástí systému veřejného rejstříku právnických osob, jejich zápis bude podléhat stejným pravidlům. Dosud je toto legislativně nedopracováno. Ministerstvo v tomto ohledu zvažovalo dvě varianty: opětovné zrušení svěřenských fondů a jejich podřízení zápisné povinnosti do veřejného rejstříku. Vzhledem k časovému odstupu a tím narůstajícímu počtu potenciálně dotčených subjektů byla zvolena druhá varianta, jež je nyní zpracovávána.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).