Obchodníci přivítali stanovení limitu pro mnohostranné bankovní poplatky (MIF) na 0,2 či 0,3 %, se kterým přišla Evropská komise. Podle předkladatelů vydělají na regulaci jak podnikatelé, tak zákazníci. Aktuální studie Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE) však tvrdí opak. Jak upozorňují její autoři, opatření přinese v konečném důsledku zdražení platebních služeb pro všechny zúčastněné.
Mezibankovní poplatky budou maximálně 0,3 %
Ilustrační obrázek.
Když Evropská komise představila před dvěma měsíci balíček opatření, který by měl regulovat evropský trh platebních služeb, zaradovali se podnikatelé i spotřebitelé. Od novinek si totiž slibují úsporu peněz. Tyto návrhy jsou velmi významným krokem k přivedení konkurence a transparentnosti do toho, jak jsou platby prováděny a jak se za ně platí. Mělo by to umožnit maloobchodníkům přenést úspory přímo na spotřebitele, přináší jim skutečné výhody v těchto dobách strádání,
řekl Christian Verschueren, generální ředitel EuroCommerce.
Mezi navrhované novinky se řadí stanovení limitu pro mnohostranné mezibankovní poplatky (MIF), které se platí při transakcích platební kartou u obchodníka. Tyto poplatky platí banka obchodníka, který má terminál, bance zákazníka s platební kartou. Na celkové výši poplatku při platbě kartou se MIF podílí přibližně polovinou a pohybují se nejčastěji v rozmezí 0,6 až 1,2 %. MIF mají dle návrhu zůstat zachovány, avšak stanoví se jejich maximální výše. U debetních karet se bude jednat o 0,2 % hodnoty transakce a u kreditních karet o 0,3 %. Limity pro platby kartou začnou platit nejprve při mezinárodních platbách a až po dvou letech se budou vztahovat i na platby vnitrostátní.
Navrhované změny se však netýkají pouze MIF. Obchodníci by podle návrhu měli mít také možnost vybírat karty, které budou přijímat. Při platbě kartou též nebudou povoleny zvláštní poplatky, které si někteří obchodníci, nejčastěji při nákupu letenek, účtují. Větší konkurenci v oblasti platebních služeb si navrhovatelé směrnice slibují od zahrnutí třetích stran mezi poskytovatele platebních služeb, kteří budou moci iniciovat platby.
Čtěte také: Obchodníci se radují, poplatky při platbě kartou jiné bance budou nejvýše 0,3 %
Platební služby prodraží, tvrdí studie
Tezi, že regulace MIF sníží cenu platebních služeb, však vyvrací aktuální studie VŠE, kterou sepsal kolektiv autorů pod vedením Milana Dambroského ze Střediska regionálních a správních věd a Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE v Praze. Podle studie představuje mezibankovní poplatek motivační prvek bank a platebních společností pro rozvoj celého bezhotovostního platebního systému. Regulace tohoto poplatku může celé odvětví dlouhodobě utlumit,
komentoval Damborský. Díky poplatkům a rozvoji systému mohou totiž platební společnosti realizovat úspory z rozsahu a následně investovat do technologického rozvoje a marketingových aktivit.
Evropská komise předpokládá, že obchodníci sníží cenu o rozdíl v hodnotě poplatku. Milan Damborský s tím však nesouhlasí. Vzhledem k nepružnosti cen směrem dolů k žádnému snížení pravděpodobně nedojde. Evropské komise fakticky způsobí, že banky již nebudou motivovány rozvíjet bezhotovostní platební systém a k dosažení zisků budou využívat jiné prostředky (např. zvýšením poplatku za vydání platební karty). Klienti tak zaplatí stejně a dostupnost služeb bude menší,
tvrdí.
Čtěte také: Zakládáte e-shop? O platebních kartách si nechte jen zdát
Autoři ve studii vycházeli z modelu čtyřstranného platebního sytému. Současný stav na trhu se nejvíce podobá oligopolní struktuře, kde dominují společnosti MasterCard a Visa. Studie též upozorňuje na častou mylnou domněnku, že oligopol není efektivní a stanovuje vyšší cenu, než by musel. Podle autorů je cena platebních služeb dána cenou platební karty a dalšími poplatky (např. za položku na výpisu z účtu apod.). Mezibankovní poplatek do rozhodování spotřebitele nevstupuje, neboť z pohledu spotřebitele obvykle nevstupuje do ceny zboží či služby. Pro obchodníka představuje náklad a zároveň úsporu nákladů na hotovostní operace,
uvádí se ve studii.
Studie obsahuje i praktickou část s reálnými daty. Konkrétně se jedná o analýzu, která zahrnuje hlavní ukazatele rozvoje bezhotovostního platebního trhu, tj. počet transakcí kartou na osobu, počet vydaných platebních karet na osobu, hodnotu kartových transakcí vyjádřenou podílem na HDP, počet bankomatů na 1 milion obyvatel, počet platebních terminálů na 1 mil. obyvatel, hodnotu plateb v POS terminálech na obyvatele a na terminál. Korelační analýza prokázala, že spolu jednotlivé ukazatele souvisí a že se ovlivňují. Dále byla analyzována vazba těchto ukazatelů na sazby mezibankovních poplatků v zemích EU27. Analýza naznačuje, že s rozvojem bezhotovostního platebního systému dochází ke snížení mezibankovního poplatku,
píše se ve studii.
Provedená analýza podle autorů potvrdila, že tržní mechanismy fungují v současných podmínkách oligopolní struktury bezhotovostních plateb. To lze doložit zejména na příkladu společnosti MasterCard, která reaguje na měnící se tržní podmínky, a tím pádem ceny mezibankovních poplatků odráží jednotkové náklady. Regulace mezibankovního poplatku tak v krátkém období sníží náklady obchodníkům, ale v dlouhém období tato regulace zpomalí rozvoj trhu a v konečném důsledku povede ke zvýšení cen platebních služeb,
uzavírá studie.
