Výdělek pomocí reklamy na vlastních internetových stránkách není k zahození. Nejedná se sice o žádné závratné zisky, přesto může být příjemným přilepšením studentského nebo rodinného rozpočtu. A nabídek spolupráce je na internetu přehršle. Například se můžete stát affiliate partnerem nebo dealerem, a to umístěním reklamních bannerů na web. Podmínky jsou samozřejmě různé. V podstatě jde stále o totéž. O šíření reklamy.
Jak funguje reklamní spolupráce?
Příklady zisku z provizní spolupráce (volně dostupné na internetu):
- Stačí umístit dealerskou URL na viditelné místo. Referenční provizi získá dealer za každého platícího, který přijde přes jeho odkaz, který se do systému zapojil na základě propagace.
- Provizi nezískává zprostředkovatel pouhou návštěvu přes web partnera ani se nevyplácí za pouhou objednávku produktu, ale za každý nákup, a to do určitého počtu dnů od posledního příchodu návštěvníka z jeho webu. Provizi dostane ten partner, od kterého přišel zákazník jako první. Čtěte také: Sbohem, Pane Vajíčko! Reklama se dnes dělá jinak
Zdanění jako příležitostná činnost
Poněkud zavádějící jsou však informace o přiznání takových příjmů. Spolupracující partneři zpravidla uvádí dvě možnosti. První je výplata na fakturu v případě vlastnictví živnostenského oprávnění a druhá uzavření smlouvy o spolupráci, například zprostředkovatelské nebo dealerské. A od této skutečnosti se následně odvíjí i způsob zdanění či nezdanění vyplacených provizí.
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Jan Molín, daňový poradce společnosti MIVO, pokud poplatník uskutečňuje nějakou činnost, na kterou nemá živnostenské oprávnění, zdaňuje se tento příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů jako ostatní příjmy. Samozřejmě pokud se nejedná o pronájem nemovitostí. Zdanění v rámci ostatních příjmů může být výhodou (příjmy z příležitostných činností do 20 tis. Kč), ale též nevýhodou (z hlediska stanovení dílčího základu daně – nelze uplatnit výdaje procentem atp.),
míní Molín. Čtěte také: Pro jaké podnikatele se hodí PPC reklama?
Ostatní příjmy nebo neoprávněné podnikání?
Otázkou však zůstává, zda je vůbec možné příjmy z šíření reklamy považovat za ostatní příjmy. Mezi základní rysy ostatních příjmů patří kromě jejich nahodilosti zejména to, že díky nim dochází ke zvýšení majetku. A nejedná se přitom o příjmy ze závislé činnosti, podnikání nebo SVČ, kapitálové příjmy nebo příjmy z pronájmu. V řešeném případě, tj. rozhodnutí, zda se jedná o příjmy z podnikatelské činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů nebo o příjmy z příležitostné činnosti, které spadají do ostatních příjmů je rozhodující jejich nahodilost a skutečnost, zda daňový subjekt má živnostenské oprávnění,
uvádí Marta Stehlíková z oddělení daní z příjmů fyzických osob Finančního ředitelství v Praze. Čtěte více: Kdy a jak se daní příležitostný příjem?
Nahodilá nebo příležitostná činnost je například činnost jednorázová a více se neopakující. Nicméně to nic nemění na podezření z neoprávněného podnikání. To potvrzuje i Krajský živnostenský úřad v Olomouci. Vedoucí úřadu, František Pivoda uvádí, že živnostenský zákon upravuje základní podmínky živnostenského podnikání hned v úvodu. Za jakých podmínek se určitá činnost stává živností, stanoví § 2 živnostenského zákona. Musí se jednat o činnost provozovanou samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem. V § 3 živnostenský zákon vyjmenovává činnosti, které živností nejsou. A právě tyto základní znaky živnosti jsou rozhodující pro posouzení dané činnosti z pohledu živnostenského zákona. Roli zde nehrají různé typy smluv (smlouva o zprostředkování apod.), na základě kterých je činnost vykonávána, živnostenský zákon je nejmenuje ani na jejich základě nehodnotí charakter dané činnosti
, říká František Pivoda.
Jestliže tedy hodlá fyzická nebo právnická osoba provozovat činnost, která naplňuje pojmové znaky živnosti, musí ohlásit živnost nebo požádat o koncesi obecní živnostenský úřad. Případné neoprávněné podnikání pak řeší příslušný obecní živnostenský úřad dle ustanovení živnostenského zákona, a to zcela individuálně, posuzováním každého jednotlivého případu,
dodává vedoucí krajského živnostenského úřadu Pivoda.
V případě uvedené činnosti se jedná o živnostenské oprávnění živnosti volné „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“, konkrétně obor činnosti č. 66 – Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. V obsahové náplni se mimo jiné uvádí: Zpracování a výroba návrhů reklamy, šíření reklamy různými způsoby, zejména umístěním na venkovních reklamních poutačích, šířením sdělovacími prostředky, Internetem, distribuce nebo dodávka reklamních materiálů a vzorků, obstarávání míst pro inzerci a reklamu a podobně. … Čtěte také: I Avonlady potřebuje „živnosťák“
Povinnosti spojené s podnikáním
Registrační povinnost spojenou s podnikatelskou činností, je možné vyřídit přes centrální registrační místa živnostenských úřadů. Zde se podnikatel přihlásí k dani z příjmů fyzických osob a k odvodům sociálního a zdravotního pojištění. V případě, že se jedná o vedlejší výdělečnou činnost, musí tento důvod ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovně také oznámit. Důvodem k vedlejší činnosti je například zaměstnání nebo studium. To je rozhodující pro povinnost platby minimálních záloh pojistného. Doplatek pojistného po podání přehledů se bude odvíjet od daňového základu. Na rozdíl od zdanění ostatních příjmů, je v tomto případě možné využít jak výdaje skutečné, tak výdaje paušální. Ty u živností volných činí 60 % z dosažených příjmů.
Výhody a nevýhody
Zdanění jako ostatní příjem:
- do částky 20 000 Kč ročně jsou ostatní příjmy od daně z příjmů osvobozeny, přiznání se nepodává
- v případě překročení částky 20 000 Kč se podává přiznání na všechny vyplacené příjmy
- z ostatních příjmů se neodvání sociální a zdravotní pojištění
- k příjmům nelze uplatnit paušální výdaje
- riziko přehodnocení soustavných příjmů jako neoprávněné podnikání. S tím souvisí příslušné finanční postihy, doměření neodvedených daní a pojistného. Finanční či živnostenský úřad snadno dohledá vyplacené příjmy kontrolou u spolupracující společnosti – poskytovatele provize.
Zdanění v rámci podnikatelské činnosti:
- vyžaduje živnostenské oprávnění
- nutná registrace k daním z příjmů fyzických osob, u ČSSZ a příslušné zdravotní pojišťovny
- OSVČ vedlejší nemusí platit zálohy na pojistné (nutno oznámit a následně doložit důvod)
- doplatek daní (odvodů) dle výše dalších příjmů z podnikání, případně ze zaměstnání
- možno uplatnit skutečné i paušální výdaje
- nehrozí postih za neoprávněné podnikání.
