Hlavní navigace

Když na mateřskou či rodičovskou dovolenou nastupuje otec

4. 7. 2013
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: www.isifa.com
Někdy je pro rodinu výhodnější pobírání mateřské nebo rovnou rodičovského příspěvku otcem dítěte. Zejména, pokud není matka (často OSVČ) nemocensky pojištěna.

Ne vždy mají matky nárok na mateřskou dovolenou. Může se jednat o krátkodobě zaměstnané osoby, studentky nebo třeba OSVČ, které si neplatí nemocenské pojištění. V takovém případě může na mateřskou otec nebo žádat od data narození dítěte o rodičovský příspěvek. Ovšem v méně výhodné, tj. v pevně stanovené výši. I toto pravidlo lze obejít, víme jak.

Mateřská dovolená 

Peněžitá pomoc v mateřství (PPM)  je dávka nemocenského pojištění, kterou pobírá žena od počátku 6. – 8. týdne před očekávaným dnem porodu.

Doba pobírání dávky:

  • 28 týdnů od nástupu na PPM,
  • 37 týdnů od nástupu na PPM při vícečetném porodu, 
  • týdny se přitom počítají vždy nejpozději od 6. týdne před očekávaným dnem porodu, i když žena nastoupí na PPM později. 

Podmínky pro nárok na PPM

  • Účast na nemocenském pojištění v době nástupu na PPM. Nebo trvání ochranné lhůty z dřívějšího pojištění v době nástupu na PPM. Ochranná lhůta se počítá u žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství a činí tolik dní, kolik trvalo poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dní.
  • Zároveň účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech.
  • Do doby účasti na nemocenském pojištění se započítává doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání pro účely důchodového pojištění, jestliže toto studium bylo úspěšně ukončeno. Ovšem po ukončení studia je nutná účast na nemocenském pojištění (nástup na PPM v době trvání zaměstnání či v ochranné lhůtě po jeho skončení). Samotné studium nárok na PPM nezaloží. 

Specifické podmínky pro OSVČ

  • Účast na nemocenském pojištění OSVČ v době nástupu na PPM.
  • Účast na nemocenském pojištění alespoň 270 kalendářních dní v posledních dvou letech.
  • Zároveň účast na nemocenském pojištění jako OSVČ alespoň 180 dní v období 1 roku před nástupem na PPM.

Peněžitá pomoc v mateřství a muži

Na peněžitou pomoc v mateřství má rovněž nárok pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, jež dítě porodila. Je však třeba, aby vedle splnění základní podmínky pro nárok na PPM, kterou je trvání účasti na nemocenském pojištění (tj. zaměstnání), alespoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM a trvání zaměstnání v době, kdy na PPM nastupuje, navíc se ženou uzavřel písemnou dohodu, že bude o dítě pečovat. V dohodě musí být uveden den, od kterého bude pojištěnec o dítě pečovat; den porodu a podpis matky dítěte musí být na dohodě úředně ověřen nebo musí být ověřen orgánem nemocenského pojištění (tj. pracovníkem příslušné okresní správy sociálního zabezpečení), vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jana Buraňová z odboru komunikace ČSSZ. Dodala, že datum, od kterého bude pojištěnec pečovat, nesmí v dohodě předcházet datu úředního ověření a nesmí spadat ani do období, kdy případně matka ještě čerpala peněžitou pomoc v mateřství. Navíc je možné dohodu uzavřít nejdříve od počátku sedmého týdne po porodu (tj. po uplynutí šestinedělí). Nejkratší možná doba, na kterou lze dohodu o převzetí péče uzavřít, je 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích. 

PPM tedy může být muži poskytována nejdéle po dobu 22 týdnů (28 – 6). Spolu s dohodou je ještě třeba doložit tiskopis „Žádost o peněžitou pomoc v mateřství při převzetí dítěte do péče“, prostřednictvím kterého se uplatňuje nárok na dávku. Tiskopis je k dispozici na každém pracovišti okresní správy sociálního zabezpečení nebo si ho lze vytisknout z webu ČSSZ - www.cssz.cz (Nemocenské pojištění – Tiskopisy).

Jakmile má příslušné pracoviště okresní správy sociálního zabezpečení k dispozici všechny výše uvedené podklady včetně tiskopisu „Příloha k žádosti“, kde zaměstnavatel uvedl započitatelný příjem žadatele za určité období, PPM se žadateli vyplatí. Uvedené platí i pro situaci, kdy matka dítěte mateřskou nepobírá a nelze tedy v pravém smyslu slova hovořit o tom, že by se rodiče „střídali“ na PPM.

Mluvčí Jana Buraňová dále upřesnila, že výši a dobu výplaty dávky PPM je možné pojištěnci následně potvrdit na tiskopisu „Potvrzení o nároku na dávky (náhrady) ovlivňující nárok a výši rodičovského příspěvku“. Tento tiskopis žadatel o rodičovský příspěvek obdrží na pobočce úřadu práce, popř. je možné využít příslušných internetových stránek.

Rodičovský příspěvek

Po pobírání mateřské dávky (někdy i bez jejího předchozího pobírání) následuje rodičovský příspěvek, jako sociální dávka pobíraná od úřadu práce (vyplácí odbor státní sociální podpory). Nárok na rodičovský příspěvek v souhrnné výši 220 tisíc Kč má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně pečuje o nejmladší dítě v rodině. Rodiče si přitom mohou sami zvolit, jak dlouho budou rodičovský příspěvek pobírat a podle toho se upraví jeho výše (možná změna varianty jednou za tři měsíce, celkový nárok se přepočítá).

Podmínky pobírání rodičovského příspěvku

  • Rodičovský příspěvek však nesmí být vyšší než 70 % denního vyměřovacího základu (zjednodušeně řečeno, nesmí být vyšší než dosud pobíraná PPM) a současně nesmí překročit 11 500 Kč měsíčně. 
  • Nemocensky nepojištěné osoby (bez nároku na peněžitou pomoc v mateřství) nemají možnost varianty rodičovského příspěvku, pobírají rodičovský příspěvek v pevně stanovené výši, tj. v prvních 9 měsících 7600 Kč a následně 3800 Kč až do čtyř let věku dítěte.

Nemocensky pojištěný otec  

Nárok na výhodnější (volitelnou) variantu čerpání rodičovského příspěvky ale nemusí být vždy podmíněn jen předchozím čerpáním PPM. Je možné ho odvodit od denního vyměřovacího základu pro stanovení PPM (či nemocenského v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění) jednoho z rodičů, který byl nemocensky pojištěn, dosáhl potřebné výše denního vyměřovacího základu, ale nárok na dávku (PPM) neuplatnil. Pro tyto účely byl zaveden tiskopis „Potvrzení o denním vyměřovacím základu ovlivňujícím výši rodičovského příspěvku“. Tiskopis úřadu práce je však třeba doručovat na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení současně s přílohou o započitatelném příjmu (výše uvedená Příloha k žádosti…), kterou vystavil zaměstnavatel.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Otec může jít na mateřskou nebo pobírat rodičovský příspěvek od data narození dítěte.  

Je tedy jasné, že v situaci, kdy je matka nemocensky nepojištěná nebo nesplní podmínku pojištěné doby, může o mateřskou dovolenou žádat otec dítěte. Další variantou, která je umožněna od roku 2012, je pobírání rodičovského příspěvku od data narození dítěte (bez předchozího pobírání peněžité pomoci v mateřství). Tímto postupem si rodiče, kdy alespoň jeden z nich splňuje podmínky nároku na PPM, zachovají možnost volby varianty rodičovského příspěvku dle potřeby až do jejího celkového vyčerpání, tj. 220 000 Kč. Rodičovský příspěvek totiž může pobírat zaměstnaný otec, ale o dítě fyzicky pečovat matka. 

Pečující matka bez rodičovského příspěvku a zdravotní pojištění 

Zajímalo nás, jak je to v takovém případě se zdravotním pojištěním matky, tj. zda si toto pojištění nemusí nakonec sama platit. To nám objasnil Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny ČR. Obava z povinné platby pojistného na zdravotní pojištění matkou není bezpředmětná. V praxi může platit uspořádání:  

  • otec pobírá rodičovský příspěvek (nepracuje), 
  • z toho titulu za něj platí pojistné stát,
  • zároveň musí (otec) splňovat podmínku celodenní osobní a řádné péče o dítě podle zákona o státní sociální podpoře,
  • matka je doma s dětmi, a pokud sama v plné šíři nesplňuje podmínku pro celodenní osobní a řádnou péči podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, bude povinna hradit měsíčně pojistné ve výši 1080 Kč jako OBZP (osoba bez zdanitelných příjmů).  

Je ale možné za určitých podmínek dosáhnout i na druhou variantu. U otce může být podmínka péče považována za splněnou i tehdy, pokud svěří dítě do péče jiné zletilé osobě. V takovém případě se mu neodebere rodičovský příspěvek. Faktickou péči o dítě pak vykonává matka. A ta může být v takovém případě zařazena také do státní kategorie – pracovně označované jako L, uvádí Oldřich Tichý. Jedná se o kategorii osob, které celodenně osobně a řádně pečují o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Potom platí uspořádání:

  • otec pobírá rodičovský příspěvek (může být současně zaměstnán), 
  • z toho titulu za něj platí zdravotní pojištění i stát, zaměstnavatel nemusí odvádět pojištění do minimálního vyměřovacího základu), 
  • podmínku celodenní osobní a řádné péče o dítě podle zákona o státní sociální podpoře splní matka,
  • matka je zařazena mezi pojištěnce, za které stát zdravotní pojištění neplatí, ale současně nemá stanoven minimální vyměřovací základ.

Podmínkou celodenní péče je neumístění předškolního dítěte do mateřské školy (jeslí) po dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, u starších dětí plnících povinnou školní docházku po dobu návštěvy školy s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoroční pobytem.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).