Hlavní navigace

Kdyby měly mámy dobrý flek, do podnikání se vždycky nehrnou

28. 1. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Rovnost je nenaplněný sen. Zaměstnanost matek trpí málem míst ve školkách i dlouhou rodičovskou. Podnikání je pro mámy často nouzové řešení. I to je Česko 2016.

Opoziční ODS si na kongresu zvolila nové vedení a mediální vody trochu rozčeřila zpráva o tom, že si straníci do čela vybrali dvě ženy. Prý je to u této konzervativně orientované strany nečekané. Škarohlíd by však nadšení zmrazil tím, že by to mělo být v Evropě v roce 2016 zcela běžné a místo pohlaví by se zase veřejně mohly spíše probírat silné vize a myšlenky.

V rovnosti je Česko podprůměrné

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek

Podivení ovšem neudiví toho, kdo se na něj podívá skrze The Global Gender Gap Report za rok 2015. Publikovalo ho Světové ekonomické fórum a zpráva se zaměřuje na genderovou rovnost a diskriminaci ve světě. Česká republika se umístila na 81. místě ze 145 zemí.

V mezinárodním srovnání Česku neprospívá například platová nerovnost žen oproti mužům, a to za stejnou práci na srovnatelné pozici (což je už léta evergreen), ani malé procento žen ve vedení firem, v parlamentu nebo na ministerských pozicích. Nelichotivou zprávou je také fakt, že od roku 2006 se situace v Česku spíše zhoršuje. Z unijních zemí jsou za Českem ještě Řecko, Slovensko, Maďarsko nebo Malta. Naopak v první desítce zemí se vedle očekávatelných severských států ocitly i Rwanda nebo Filipíny.

Čtěte také: Jsi gay? Tak tu nejsi vítán. Inspekce práce prověřovala diskriminaci v práci

Ztraceného potenciálu je sice škoda…

Celá tahle tragikomedie nadřazenosti muže u lidského rodu, napsala v polovině 70. let francouzská spisovatelka a feministka Benoîte Groult ve své knize Budiž žena! (česky vydal Knižní klub, 1996), nevede k ničemu jinému než k jednomu jedinému výsledku: zničit lidský potenciál poloviny populace a zbavit každou zemi 50 % živé síly. Nevyužitý potenciál, který by mohl podpořit ekonomiku i well-being země, je dodnes stále platným argumentem v tématu obecné společenské nevýhodnosti jakkoliv nerovné či znevýhodněné pozice žen ve veřejném životě a na trhu práce.

Čtěte také: Ženy, prolomte letitá tabu a začněte podnikat. Nic to není

Že v tom nejsou vždycky nevinně ani samotné ženy, platí i dnes, a dobře to věděla i francouzská revolucionářka Olympe de Gouges. Ať se proti vám staví jakékoliv překážky, je ve vaší moci je překonat; akorát to musíte chtít, apelovala na ženy už v roce 1791 ve své Deklaraci práv ženy a občanky a její výzva zůstává aktuální. Reagovala tak na francouzskou Deklaraci lidských práv. Tehdy ovšem za svůj „troufalý“ text skončila na popravišti.

… ale limity zůstávají

Od ostré Benoîte Groult a statečné Olympe de Gouges se situace žen ve francouzské i české společnosti obrovsky proměnila, o tom není pochyb, ovšem mnoho limitů pro ženy pořád zůstává. Příklad? Česká republika patří v evropském srovnání mezi země s největším tzv. negativním vlivem mateřství na míru zaměstnanosti žen, otevírá Hana Hašková vloni uveřejněnou analýzu Ekonomické dopady mateřství: co znamená odpovědnost za péči o dítě/děti pro ženy z hlediska jejich pracovního uplatnění a ekonomického postavení? Analýzu uskutečnil Sociologický ústav Akademie věd ČR a jsou pod ní vedle Hany Haškové podepsány ještě Alena Křížková a Radka Dudová.

Zaměstnanost českých matek s dětmi pod 15 let dosahuje pouhých 57 %, což je jedna z nejnižších hodnot v EU, pokračuje Hana Hašková s tím, že relativně nízký podíl zaměstnanosti se týká hlavně matek předškolních dětí (vyšší je logicky u matek – samoživitelek). Český model zaměstnanosti žen se vyznačuje dlouhým obdobím ekonomické neaktivity matek a nevracením se matek do zaměstnání mezi porody jednotlivých dětí. K tomu podle výzkumnice pravděpodobně přispívá i kultura vysokého počtu hodin v zaměstnání a časového rozvrhu práce, který zaměstnanec nemá možnost ovlivnit. Autorka vyvozuje, že matky proto svůj život spíše etapizují, tedy rozdělují na dobu, kdy se více věnují práci, a na tu, kdy poměrně dlouho zůstávají doma s dětmi. Dlouhé přerušení pracovní dráhy může mít ovšem dlouhodobé důsledky na další vývoj pracovní dráhy ženy a její příjmy, doplňuje.

Čtěte také:Jste opravdu dobrý zaměstnavatel? Nemažte si med kolem pusy

Chystaná novela školského zákona s sebou nese i ostře sledované téma garance míst v mateřských školách dětí rodičů, kteří se chtějí vrátit do práce (týká se to primárně matek). Podle nevládní neziskové organizace Gender Studies by garance míst ve školkách české společnosti přinesla mnoho dobrého, aniž by představovala ekonomickou zátěž. Jak také zmíněná organizace informuje, až do roku 2020 bude možné čerpat na posílení kapacity i kvality služeb předškolní péče a vzdělávání finance z evropských fondů. A ty Česko zkrátka a dobře buď ve svůj prospěch využije, nebo – ke své škodě – nevyužije.

Podnikání jako druhá volba

Za stávající situace může být nemožnost najít pro dítě místo ve školce pro matky důvodem, proč se pustit do podnikání. Protože podnikání jim přináší lepší možnost časové flexibility a individuálního uspořádání času na práci a rodinu. Zajímavé informace vyplývají opět z již citované sociologické analýzy. Zaměstnání je podle ní pro matky malých dětí první volbou a podnikání nebo „zaměstnání na živnosťák“ (prostě švarcsystém) strategií přežití na trhu práce. Je to řešení (ohrožení) nezaměstnanosti a nedostatku příležitostí nalézt placené zaměstnání, které by bylo možné kombinovat s péčí o děti a domácnost, uvádí Alena Křížková. Ukázalo se totiž, že ke vstupu do podnikání ženy často motivuje nedostatek pracovních příležitostí, nedostatek flexibilních pracovních míst kombinovatelných s péčí o děti a také ohrožení nezaměstnaností – ani ne tak touha po podnikání jako takovém či svobodě, která se s ním na filozofické rovině spojuje.

Čtěte také: Umíte vyhodit svého zaměstnance tak, aniž by se šel věšet?

Možná flexibilita, která z podnikání plyne, ale může být podle analýzy znehodnocena současně přítomnými riziky. Rizika, která s sebou samostatná výdělečná činnost nese specificky pro ženy v ČR, je možné rozdělit na tři okruhy: rizika vyplývající ze struktury trhu práce a jeho institucionálního (ne)nastavení; rizika vyplývající z nastavení daňového systému a rodinné politiky; rizika vyplývající z prolínání rodinného života a malého podnikání, tvrdí Alena Křížková. V první skupině rizik přitom připomíná třeba neexistenci systému mikrofinancování začínajících podnikatelek, který by byl propojený s poradenstvím, ve druhé poukazuje třeba na výhodné společné zdanění manželů. Taková rizika by se ovšem mohla stát i výzvami pro změnu, pokud by je takto vzali za své i zákonodárci a všichni, kteří ovlivňují základní rámec českého podnikatelského prostředí.

O tom, že se některé změny skutečně chystají, informuje server Podnikatel.cz Lenka Šťastná, prezidentka neziskové organizace Business and Professional Women Praha II. Vypadá to, že v ČR získají malí podnikatelé možnosti mikrofinancování, které by řadě z nich umožnilo jednodušší start nebo rozvoj podnikání – a to se často týká právě podnikání žen, tvrdí.

Co řeší podnikatelky na začátku roku 2016?

Podle Lenky Šťastné rezonuje i na začátku roku 2016 mezi podnikatelkami téma větší sebedůvěry (hlavně u těch, které s byznysem začínají). Někdy také nedostatek znalostí pro zahájení podnikání, které není v koncentrované podobě vůbec jednoduché získat. U těch, které již nějakou dobu podnikají, je to často menší odvaha přijímat rizika a svoje stávající podnikání rychleji rozvíjet – ať již za pomoci úvěru nebo investora, uvažuje. Jinak řeší podnikatelky obecné změny, které letos podnikatelský sektor ovlivní – například zavedení kontrolního hlášení DPH, vyšší zálohy na sociální pojištění, vyšší minimální mzda, nebo (na opačném konci pomyslného spektra) možnost uplatňovat vyšší daňové zvýhodnění na druhé a třetí dítě.

Vzít genderovou rovnost do hry

Inspirativním příkladem, jak je možné začleňovat principy rovnosti do rozhodování i na oficiálních úrovních, je Technologická agentura České republiky (TA ČR), která má na starost programy pro výzkum, vývoj a inovace. První krok je totiž lehký, ale možná i těžký (jako i jiné první kroky) zároveň: vzít genderovou rovnost v potaz jako jeden ze základních principů rozhodování. TA ČR zveřejnila svou genderovou politiku a důsledně sleduje zastoupení žen ve svých programech a projektech. V oblasti odstraňování bariér pro rovné zastoupení mužů a žen ve výzkumném prostoru nás čeká ještě hodně práce, uvádí Rut Bízková, předsedkyně TA ČR, s tím, že proto bude tématu slaďování pracovního a soukromého života agentura i nadále věnovat zvýšenou pozornost.

skoleni_15_4

Čtěte také: Co tlačí podnikatelky k úspěchu? Vytrvalost a touha po samostatnosti

V soustředění na zaměstnání žen a slaďování pracovního a soukromého života vytrvává také Evropské komise, která vloni spustila novou tematickou iniciativu. Je třeba poznamenat, že iniciativa se nevěnuje jen těm, kdo pečují o děti, ale stejně tak o další, na péči závislé členy rodiny. I toto je evropské téma, ačkoliv ho u veřejnosti přetlouká palčivost pomoci uprchlíkům.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).