Hlavní navigace

Kdy už se ten propad zastaví? Počet OSVČ hlavních se opět snížil

29. 4. 2016
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Na konci března roku 2009 v Česku působilo 687 tisíc OSVČ hlavních, ke konci března roku 2016 se jejich počet snížil o více než 115 tisíc.

Ani v roce 2016 se zatím nezměnil trend předchozích let a počet OSVČ hlavních i nadále klesá. Oproti konci roku 2015 jich ubylo dalších 6 tisíc, a za posledních 7 let se jejich počet dokonce snížil o více než 115 tisíc. Vyplývá to z aktuálních údajů, které serveru Podnikatel.cz poskytla Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Čtěte také: Poslední zhasne? OSVČ hlavních působí v Česku nejméně od roku 2009

Rok 2016 opět ve znamení poklesu?

Ke konci března 2016 evidovala ČSSZ 572 126 OSVČ hlavních, což je o více než 6 tisíc méně než k poslednímu prosinci roku 2015. Co se týká meziročních statistik, jde o pokles o necelých 5 tisíc. K 31. březnu roku 2015 totiž podnikalo 576 911 OSVČ. Oproti předchozím rokům sice nejde o tak výrazný pokles, trend snižování počtu OSVČ se však stále nezastavil. Za posledních 7 let se tak počet OSVČ snížil o více než 115 tisíc. Ke konci března 2009 evidovala ČSSZ 687 743 OSVČ hlavních.

Počet OSVČ k 31. 3. jednotlivých let
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 31. 3. 2016 572 126 397 723 969 849
K 31. 3. 2015 576 911 387 609 964 520
K 31. 3. 2014 585 420 378 152 963 572
K 31. 3. 2013 607 594 366 665 974 259
K 31. 3. 2012 637 845 354 969 992 814
K 31. 3. 2011 645 383 330 688 976 071
K 31. 3. 2010 633 958 312 041 945 599
K 31. 3. 2009 687 743 251 894 939 637

Počet OSVČ k 31. 3. jednotlivých let

Jak navíc ukazuje nedávná analýza společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, klesá hlavně počet mladých lidí, kteří se pouští do podnikání. V roce 2015 totiž začalo podnikat více než 48 tisíc lidí ve věku 18 35 let. Jedná se o 59 % všech lidí, kteří zahájili v roce 2015 své podnikání. Oproti roku 2010 však počet nově registrovaných mladých podnikatelů do 35 let poklesl téměř o třetinu. Na úbytku mladých podnikatelů se nepříznivě podepsal především pokles mladých fyzických osob podnikatelů (FOP). V roce 2010 se nově registrovalo přes 57 tisíc FOP ve věku 18–35, zatímco v roce 2015 jich bylo pouze 37 tisíc. Počet mladých, kteří se rozhodli pro založení či spoluzaložení společnosti s ručením omezeným, poklesl z 13 tisíc v roce 2010 na necelých 11 tisíc v roce 2015, doplnil Jan Cikler, analytik společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Zatímco počet OSVČ hlavních poklesl, množství OSVČ vedlejších se opět zvýšilo. Za první tři měsíce letošního roku šlo sice jen o nepatrný nárůst na 397 723 OSVČ vedlejších, oproti loňskému březnu ale jejich počet stoupl o více než 10 tisíc. Ještě v březnu 2009 přitom ČSSZ evidovala jen 251 894 OSVČ vedlejších. Za 7 let jich tak přibylo přes polovinu (skoro 146 tisíc). Vzhledem k tomu, že v druhém čtvrtletí roku se vždy počet OSVČ zvýší, dá se očekávat, že ke konci června překročí počet OSVČ vedlejších poprvé v historii ČR hranici 400 tisíc.

Počet OSVČ
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 31. 3. 2016 572 126 397 723 969 849
K 31. 12. 2015 578 544 397 408 975 952
K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356
K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228
K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088
K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764
K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069
K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659

Počet OSVČ ke konci předchozích let

Na nedostatek OSVČ dojíždí hlavně venkov

Podle odborníků potvrzují aktuální data trend posledních let, kdy se do samostatného podnikání v režimu fyzických osob nikdo moc nehrne. Trvalé útoky, výčitky týkající odvodů živnostníků a snaha vytvářet spravedlivé prostředí vedou paradoxně k tomu, že si živnostníci stále více uvědomují, že podnikat jako OSVČ je s ohledem na sociální jistoty a rizika činnost nevýhodná a buď jdou do zaměstnaneckého vztahu, nebo si založí eseróčko za korunu a mají klid. To je špatně, měli bychom k samostatné činnost naopak motivovat, uvedl serveru Podnikatel.cz Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Jak se na počtu OSVČ hlavních projeví elektronická evidence tržeb?

Karel Havlíček, AMSP ČR

EET jakožto nový nástroj elektronického vykazování tržeb se zatím dotýká relativně malé skupiny firem, navíc většina z nich jsou právnické subjekty. Obchodníci a restaurace v drtivé většině dnes nějakou pokladnu mají, režim připojení na internet jen odpovídá době. Malé hospody, které doposud nic neměly, to v nákladu nezatíží tak, aby kvůli tomu zavíraly.

Spíše mají obavu, že je systém bude zdržovat a že nebude fungovat. Tento segment služeb, kde se dělá mnoho transakcí denně, jede na podobný systém prakticky všude na světě a bylo jen otázkou času, jak to bude u nás. Dále bych to ale nerozšiřoval. EET třeba u řemeslníků příliš smysl nedává, jelikož dělají třeba jednu transakci denně. Nic moc navíc se nevybere a pokud někdo podváděl, toto to nevyřeší.

Radomil Bábek, APM

Vlivem zavedení EET jistě dojde k dalšímu úbytku počtu živnostníků. Nebude to však, podle mne, nijak zásadní číslo. Myslím, že svou živnost položí několik tisíc lidí. Vůči celkovému počtu OSVČ to není možná mnoho, ale když to porovnáme s nejohroženějšími obory, jako jsou pohostinství, maloobchod a řemesla, pak ten podíl bude již větší.

Hlavně však musíme za každým živnostníkem, který „to zabalí“, vidět příběh konkrétního člověka. Často jsou to lidé, kteří podnikají dvacet let, a po celou dobu se podmínky pro jejich podnikání jen zhoršovaly. A teď už nemohou dál, protože to, jak jim nynější vláda komplikuje život, už nemohou snést. Přitom jsou to lidé, na které tento stát nevydává žádné prostředky, jsou nezávislí na státu.

Podle Havlíčka tak sice celkový počet podnikatelů neklesá, což je dobrá zpráva, rozhodně však není dobře, že ubývají živnostníci na hlavní činnost. Jak upozorňuje Havlíček, nedostatek živnostníků se již projevuje v drobných službách na venkově, kde je nižší kupní síla. Osobně bych motivoval nulovou daní z příjmů pro OSVČ do malého obratu, třeba půl milionu korun. Stejně nic velkého neodvedou a budou to mít alespoň jednodušší. Ale tím, že si platí sociální, zdravotní, nejsou na pracovním úřadě a že vykonávají třeba v obci nějakou drobnou službu, tak jsou jednoznačně přínosem, vysvětlil Havlíček.

skoleni_15_4

Ilustrační obrázek
Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed

Ilustrační obrázek

Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů, se domnívá, že pozice živnostníků ve společnosti se dlouhodobě zhoršuje, a proto se nelze divit tomu, že jich ubývá. Podle Bábka přitom Česko potřebuje více malých obchodníků, hospodských a řemeslníků. Zájmem dnešní vlády ovšem je podporovat velké podnikání, takže zatímco maloobchodní řetězce jsou státem chráněny, malí obchodníci zanikají. Kdyby příčinou toho byl přirozený konkurenční boj, bylo by to v pořádku. U nás je to však umělý jev, silně ovlivněný socialistickou politikou spojenou s několika málo velkopodnikateli. Tedy, do normálu se s počtem živnostníků vrátíme, až dokážeme přimět stát, aby přestal s nekalou podporou velkého podnikání na úkor podnikání malého, doplnil serveru Podnikatel.cz Bábek.

Za poklesem OSVČ může paradoxně stát i rostoucí ekonomika

Pokles počtu OSVČ hlavních nicméně nemusí mít na svědomí pouze „negativní“ faktory. Jak dodal serveru Podnikatel.cz Robert Vlach, provozovatel portálu Navolnenoze.cz, za snížením jejich počtu může paradoxně stát i zlepšující se stav ekonomiky. Krizové roky jsou pryč a některé OSVČ, které začaly podnikat z nutnosti (či přímo z donucení předchozím zaměstnavatelem) se vrací k zaměstnání jako k preferované formě výkonu práce. Firmy, kterým se během hospodářské konjunktury začíná nedostávat pracovních sil, loví i ve vodách OSVČ a nabízejí jim tak atraktivní podmínky, že jich řadu skutečně přesvědčí, nastínil možné důvody poklesu Vlach.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).