Hlavní navigace

Kauza Rath: Úplatky neškodí jen morálce, ale také zdravému podnikání (NÁZOR)

23. 5. 2012
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Úplatky jsou v českém prostředí koloritem všedních dní, jak dokazuje kauza Rath, přesto jsou některé skutečnosti nečekané, píše Lukáš Civín z Home Credit.

Poslanec David Rath okupuje svou aférou lokální i evropské deníky již několik dnů, proto je zbytečné do detailu rozebírat, co všechno jsme se již dozvěděli. Spontánně však vzniklo několik proudů aktivit a myšlenek, které stojí za povšimnutí. V zásadě by se daly rozdělit na dvě skupiny:

  • To jsem čekal.
  • To jsem nečekal.

První skupina souvisí se zjištěním, že vrcholný politik figuruje v korupční aféře. Poslanec v hlavní roli sice odsouzen ještě není, překvapilo ale někoho, že se tak u některého z vysoce postavených politiků stane? Mě nikoliv. Bohužel mám pocit, že se v podobných případech dostavuje už mírná vnitřní rezignace. A nejsem bohužel sám. Tekoucí miliardy ze státního rozpočtu jsou sice k naštvání, mnozí z nás už je ale vnímají jako jakýsi kolorit. Čtěte více: Poučte se z Ratha. 5 chyb, kterým se vyhněte, když korumpujete (GLOSA)

Do druhé skupiny nespadá ani tak zjištění, kdo přesně byl zatčen – nejsem asi sám, kdo by to očekával u každého třetího poslance či státního úředníka. Spíše je zarážející, že by se tak prudce inteligentní člověk jako je David Rath (a to neberte jako ironii) nechal uplácet v hotovosti, v krabici od vína. Zatím jsem nezkoušel a bohužel nejspíš ani nezkusím, jestli víno v krabici váží stejně jako 7 milionů. Nicméně mám jakýsi pocit, že tam znatelný rozdíl být musí. Do diskuse pod článkem prosím napište, jestli jste to někdo zkoušel. Mně to prostě nějak nedává smysl. Vždyť i pan Paroubek dokázal peníze elegantně vyprat přes vydávání knih. Stanislav Gross zase nakoupil neskonale vizionářsky správné akcie. Proč tedy peníze v krabici? Opojení vínem a mocí, bohorovnost, rozežranost nebo bouda? To jsem opravdu nečekal.

Co se ale dalo čekat u takto významné kauzy, byla reakce publika – tedy veřejnosti. Nemá smysl se vztekat, protože úplatky jsou už smutnou realitou českého, nejen politického, života. A proto lidé zareagovali jedinečně a vtipy na dané téma se valily za všech koutů. Obdivoval jsem, jak se na smutné téma korupce daří desítkám lidí vykouzlit úsměvné koláže, vtípky i verše. Vinař roku 2012 mi bude rezonovat ještě hodně dlouho.
Byl bych mnohem radši, kdyby se tu desítky miliard vůbec neztrácely, ale síla peněz je velká. A průměrný člověk je slabý. Moc a peníze. Peníze a moc. 

Jde s tím vůbec hnout?

Už si ani nepamatuji, která vláda neměla přídomek protikorupční. Zkoušeli to zleva-zprava a stejně se nic světoborného nestalo. Nesmíme ale skládat zbraně, korupce poškozuje nás všechny – občany, podnikatele, podniky i stát. Ať už tato kauza skončí jakkoliv, mohla by být světýlkem na konci tunelu. Někde jsem zaslechl názor, že ještě pár takových zatčení a korumpující s korumpovanými se začnou bát. Je na tom kousek pravdy. Bohužel musí ještě pomoct nezávislost policie a úprava zákonů. 

Můžeme s tím my něco udělat? Základní cesta je o odvaze. Za prvé – odvaha být čestný – s úplatkem jdou občas procesy rychleji, ale pak jsme stejní jako ti, na které nadáváme. Tam, kde je úplatek vstupenkou do výběrového řízení, nezbývá než být odvážný a obrátit se na policii. A nakonec je to o odvaze volit jako volič někoho, kdo své sliby bude plnit a problematické zákony změní. Je těžké vybrat správně, ale nesmíme polevit. Přeji všem hodně odvahy a síly.

Daně x

Autor: Lukáš Civín, ředitel odboru řízení rizik společnosti Home Credit

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).