Pracovat do zahraničí na jeden nebo i několik měsíců odjíždějí tisíce zaměstnanců i podnikatelů. Pojistné na sociální zabezpečení (včetně zdravotního pojištění) se řídí předpisy příslušného státu a v souladu s nimi jsou vypláceny i dávky z těchto systémů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vystavila jen za první polovinu letošního roku migrujícím pracovníkům 16 811 potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení.
Čtěte také: V Česku je 383 stoletých důchodců. Nejvíce jich je v Praze
Potvrzení o příslušnosti
O vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům (tzv. formulář A1) by měli požádat zejména migrující zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům osvědčuje, že jmenovaná osoba podléhá právním předpisům v oblasti sociálního zabezpečení toho státu, který formulář vystavil a platí tak pojistné na sociální zabezpečení do systému určeného státu,
vysvětlil Vilém Kahoun, ústřední ředitel ČSSZ.
Podle obecného pravidla podléhá osoba právním předpisům státu, na jehož území vykonává výdělečnou činnost. Ovšem z tohoto pravidla existují některé odchylky. V praxi se nejčastěji jedná o dvě situace. A to, takzvané vyslání osob a souběžný výkon činnosti, kdy ČSSZ posoudí splnění podmínek, na základě kterých může potvrdit příslušnost k českým právním předpisům.
Čtěte také: Kurzarbeit po Česku startuje v polovině září. Jde o pomoc nebo plýtvání?
Vysílání osob
Vyslání se týká osoby, která normálně vykonává výdělečnou činnost (práci, živnost) na území Česka a je dočasně vyslána na území jiného členského státu nebo smluvní ciziny, aby tam provedla práci. Podmínkou je pojištění podle českých právních předpisů sociálního zabezpečení. Pracuje tedy pro zaměstnavatele se sídlem na území Česka nebo zde podniká a v jiném členském státě pouze dočasně vykonává práci, u které očekávané trvání nepřesáhne 24 měsíců.
Pokud se jedná o krátkodobé zahraniční služební cesty typu obchodní jednání, účast na konferenci, návštěva nebo účast na veletrhu či školení, kdy pracovník bude pobývat v jiném členském státě velmi krátkou dobu (zpravidla do jednoho týdne), není obecně nutné potvrzení o příslušnosti vystavovat. Jestliže je osoba vysílána do zahraničí za účelem vykonání manuální práce, například montáže zařízení, jeho uvádění do provozu, provádění dozoru či kontroly, výkonu úklidových a zemědělských a jiných prací, mělo by být o vystavení potvrzení o příslušnosti zažádáno, i když vyslání bude trvat velmi krátkou dobu, třeba jeden den,
doporučuje ústřední ředitel ČSSZ. Předejde se tak případným komplikacím v případě kontroly na pracovišti místního úřadu inspekce práce.
Čtěte také: Práce na černo? Pro 80 % Čechů žádný problém
Souběžný výkon
V situacích, kdy je osoba opakovaně vysílána do jiného členského státu nebo smluvní ciziny, ČSSZ posuzuje, zda se nejedná již o tzv. souběžný výkon výdělečné činnosti. Jde o opakovanou a pravidelnou práci ve více státech, případně o střídání prací v různých zemích, kdy ani v jedné zemi nemá pobyt takové osoby dlouhodobý pracovní charakter.
Na takovou osobu se vztahují české právní předpisy sociálního zabezpečení. Jedná se například o situace, kdy český zaměstnanec jezdí pravidelně pracovat dvakrát týdně do Rakouska, nebo kupříkladu jako stavební dozor na Slovensko na několik dnů každý měsíc, či vykonává činnost řidiče v mezinárodní silniční přepravě. V případě OSVČ např. podniká jako tlumočník v Česku a 1× měsíčně tlumočí v Bruselu apod. Příslušnost k právním předpisům se dále určuje v závislosti na konkrétní situaci, kdy se pro tento účel zjišťuje sídlo zaměstnavatele, u OSVČ a zaměstnance místo bydliště a místo výkonu podstatné činnosti.
Foto: www.isifa.com
