Hlavní navigace

Ivo Toman: Chcete úspěch? Neřiďte se běžnými názory

18. 4. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: 244086
Všeobecně rozšířené názory má 95 procent lidí, kteří to nikam nedotáhnou. Pokud chcete štěstí a bohatství, myslete jinak.

Všeobecně rozšířené názory pochází od většiny lidí. Jenže 95 % lidí to v životě nikam nedotáhne. 95 % je 19 z 20 lidí. Ti jsou nejvíce slyšet. Devatenáctkrát více než úspěšní lidé. Lidé si pak myslí, že to jsou správné názory. To je omyl! Jsou pouze většinové, nikoliv správné.

Tyto omyly si odnášíme už ze školy. Také výchova v rodině je vytváří. Přitom jsme se všichni lidé narodili jako vítězové. Už naše narození byla obrovská výhra. Proč?

Protože vyhrála ta naše jedna jediná spermie z mnoha milionů jiných spermií, které se také snažily dostat do vajíčka. To znamená, že jsme začali svůj život obrovským vítězstvím. Jenže pak se přestáváme chovat jako vítězové. A v dospělosti jde 95 % lidí od prohry k prohře. Jak je to možné?

Hodný je ten, kdo nic nedělá

Pojďme se pobavit o tom, jak k tomuto výsledku člověk dojde. Kolikrát se malé dítě za den v průměru zasměje? Asi 400krát. A dospělý člověk? Pouze asi 15krát. Jak dojde veselé dítě k takovému tragickému výsledku?

Jednoroční dítě leze po zemi a vše kolem sebe zkoumá. Ovšem ne stejně jako dospělý člověk, který se pouze dívá a poslouchá. Malé dítě všechno vezme do rukou. To je hmat. Pak to dá do pusy. To je chuť. A po cestě do pusy to ještě očichá. Malé dítě jedná podle instinktů podobně jako zvíře. Vše zkoumá všemi možnými smysly. Co ale udělají rodiče, když to vidí?

Zajímavé je, že povely dospělých vůči malému dítěti jsou v podstatě stejné jako k domácímu psu: „Fuj! To nesmíš! Nech to! Pusť to! Nedávej to do pusy! Jez to! Nejez to!“ A tak to trvá mnoho let. Dospělým jde o to, aby se slušně vychované dítě, stejně jako slušně vychovaný pes, pouze dívalo a poslouchalo. To znamená, aby používalo pouze zrak a sluch. Ostatní smysly nám tak dlouho zakazovali, až jsme se naučili je téměř nepoužívat. A proč taky, když za to byl vždy trest? Odmalička nás učili, co máme a co nemáme.

Pro malé dítě je housenka nebo mravenec velmi zajímavá věc, kterou musí prozkoumat. Ale pokud jste se tím začali zaobírat, téměř vždy přišel trest.

Co vše můžete v životě dosáhnout? To vás nenaučili. Zato ale v dospělosti přesně víte, co nesmíte. A žijete v zajetí mnoha mylných představ. Čtěte také: Ivo Toman: Nežijte v Zítralandu

Jeden z prvních vjemů, kterému je dítě vystaveno, je: „Jsem malý a ti ostatní jsou velcí. Já nic neumím, ti velcí umí vše.“ Kolikrát jsme slyšeli: „Na to jsi ještě malý.“ Nebo: „Z tebe asi nic nebude.“ Nebo dokonce: „Ty jsi hloupý.“

A pak přichází média, která dítě přesvědčují, že letadla padají, muži zabíjejí malé děti. Manželé škrtí manželky, nebo naopak manželky bodají noži do manželů. A že světu hrozí zničení. Prostě samé špatné zprávy.

Asi tři roky jsem bydlel v paneláku přímo nad dětským hřištěm. To bylo úžasné školení o psychologii, když jsem oknem slyšel maminky říkat: „Ty jsi škaredý chlapeček! Ty jsi zase rozbil ten kyblíček!“ Také jsem slyšel: „Ty jsi nemehlo. Ty jsi hlupák.“ Asi nejlepší však bylo: „Ty debile, po kom ty jsi?“

Takto se děti velmi brzy naučí, že téměř vše, do čeho se pustí, je špatné a trestané. Jediné, co se odměňuje, je nic nedělat.

„To je hodný chlapeček.“ „Který?“ „No přece ten, který jen sedí. Je hodný. A tento škaredý chlapeček je neposedný. Už třikrát vstal a něco chtěl.“ Výsledkem je, že spousta lidí se v dospělosti raději o nic nepokouší.

Myšlení se dá změnit

My lidé myslíme a chováme se podle takzvaných vzorců myšlení. Ty jsou hodně předvídatelné, jelikož do šesti let si vytvoříme zhruba 80 % těchto vzorců myšlení a pak i jednání. A ty další vzorce myšlení a jednání si následně tvoříme podle těch vzorců, které jsme si vytvořili už do těch šesti let. Výsledkem je, že v dospělosti pak žijeme podle určitých předem předvídatelných schémat.

Pokud tyto, většinou negativní, vzorce myšlení přijmete a smíříte se s nimi, tak podle toho dopadne váš život. Ale existuje i jiné řešení. Chcete ho znát? Každý může změnit svůj obraz o sobě samém. I vy. Myšlení se dá změnit. A myšlení pak vede k činům. Jak to provést?

Úplně stejným způsobem, jak vznikl ten současný obraz, který máte o sobě. Dělají to tak téměř všichni úspěšní lidé. Podvědomí totiž nedokáže rozlišovat mezi skutečností a vaší fantazií. Mozek se stále něčím zabývá. Tak ho začněte „krmit“ tím, co funguje. Ale to nestačí. Fungují totiž i špatné věci. „Krmte“ ho jen tím, co je pro vás správné. Čtěte také: Ivo Toman: Mám pro vás dobrou zprávu, můžete se naučit být šťastní

Pokud budete svému mozku, své fantazii, opakovaně předkládat to, co si přejete, a dlouho, pak to ten mozek začne považovat za skutečnost. Proto si mnohokrát denně předříkávejte svou představu toho, co si přejete. Podobně jako modlitbu. Například: „Dosáhnu všechno, co chci.“„Jsem zdravý a silný.“ „Dokážu se naučit anglicky.“ A podobně.

Takovéto autosugesce časem změní váš obraz, který máte o sobě samém. A to formuje i vaši budoucnost. Princip je velmi jednoduchý.

Každý den máme asi 25 000 myšlenek. Pokud je nebudete řídit, přesto vás napadne 25 000 myšlenek. Pokud je budete řídit, opět jich bude 25 000, ale mnoho z nich bude takových, jaké vy chcete.

Těch 25 000 myšlenek, to je velká síla, kterou máte v sobě. Zabývejte se proto tím, co je teď. Zabývejte se tím, jak teď máte myslet. Tak ovlivníte zítřek. To, co bylo v minulosti, už neřešte. Mimochodem, na co jste mysleli přesně před minutou? To už je jakoby v mlze.

Pozitivním myšlením k úspěchu

jaké myšlenky musíte chtít?

1. Musí být kladné. Proč? Protože mozek nezná zápory. Zabývá se pouze představami. Pokud chcete být zdravý, neříkejte si: „Nesmím být nemocný.“ Říkejte si: „Jsem krásný a zdravý.“ Mozek se totiž bude zabývat buď tou nemocí, nebo tím, jak jste krásný a zdravý. Slovo nesmím („Nesmím být nemocný.“) mozek nevnímá, ale obrázek nemoci, nebo naopak krásy se zdravím, to si představit dokáže.

2. Ty myšlenky musí působit po dlouhou dobu. Proč po dlouhou dobu? Protože ty své dnešní vzorce myšlení, které chcete nahradit, jste si také dlouho vytvářeli. Udělejte si z většiny těch 25 000 myšlenek jeden velký dlouhodobý proud myšlenek.

Neustále se chvalte. Hledejte na sobě jen to dobré. Jenže co dělá většina lidí? Místo toho řekne: „Samochvála smrdí.“Kolikrát denně si řeknete: „Já jsem úžasný. Já jsem skvělý.“? Asi mockrát ne, že? A kolikrát si řeknete: „Já blbec, zase jsem na něco zapomněl.“? Čtěte také: Ivo Toman: Zásadní věci dělejte naplno

Cítíte v tom ten rozdíl? Opravdu to funguje. Před pár lety jsem vážil 102 kilogramy. A co jsem udělal?

Po dobu asi tří měsíců jsem si představoval, jak jsem krásný, zdravý a štíhlý. Kdykoliv to šlo, se zavřenýma očima sem si přehrával film, ve kterém se mé tělo mění. Představoval jsem si, jak jsem skvělý. Jak mám úžasně štíhlý pas a široká ramena. Bez ohledu na to, že mám tiky, jsem plešatý, mám skoliózu, pravou stranu těla mám méně vyvinutou a pravou nohu mám kratší o 1,5 centimetru, se mé tělo začalo měnit.

Za tři měsíce jsem zhubl 15 kilogramů bez jakýchkoliv diet a cvičení.

skoleni_15_4

Také jsem si přehrával představy o tom, jak jsem úspěšný a bohatý. Začal jsem s tím v době, kdy jsem měl obrovské dluhy, jak jsem už napsal v úvodu. Trvalo mi to dlouhé roky. Ale dnes už nemusím pracovat. Jenže nyní už mě práce baví. Našel jsem jako zdroj obživy to, v čem vynikám.

Když si to porovnám s tím, jak jsem začal svou pracovní kariéru v roce 1989, tak nyní je to jako z jiného světa. Tehdy jsem vstával ve 4.10 hod., jezdil do jiného města za 2000 Kč hrubého měsíčně a v práci nemohl vůbec nic ovlivnit. Já jsem to tehdy nedělal rád. Já jsem to dělal, protože jsem musel. Teď to, co dělám, dělám rád. A nemusím.

Úryvek z knihy Úspěšná sebemanipulace (Tajemstvívnitřní mluvy). Více informací o knize: www.jak-vydelat.cz

Autor: Ivo Toman, podnikatel, školitel, zakladatel společnosti TAXUS International, která funguje jako marketingová laboratoř. Napsal sedm knih, ve kterých se zabývá marketingem, psychologií a motivací. Od narození trpí Touretteovým syndromem, který způsobuje viditelné i slyšitelné tiky. V šesti letech navíc onemocněl meningitidou a pravou stranu těla má méně vyvinutou.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).