Momentálně to sice při pohledu z okna nebo na teploměr úplně na jaro nevypadá, ale přesto se mílovými kroky blíží. A k tomuto ročnímu období bezesporu v posledních letech patří také farmářské trhy. Ty se staly vitální součástí našeho veřejného prostoru a nabízejí dobrou alternativu k běžným formám prodeje. Podle průzkumů jsou Češi přeborníky v návštěvách hypermarketů, potraviny převážně v nich nakupuje skoro 40 procent českých domácností. Potěšitelný je však zároveň i fakt, že se zvedá počet těch, kteří si hlavně pro zeleninu zajdou na farmářské trhy. Na nich nakupují především vzdělanější lidé s vyššími příjmy. Alespoň tak to konstatuje průzkum.
Obliba vzrůstá, na supermarkety však stále nemají
Cílem farmářských trhů by měl být prodej kvalitních tuzemských zemědělských, potravinářských, ale i řemeslných produktů či regionálních specialit. Mohou se na nich realizovat a hlavně zviditelnit prvovýrobci, a to hlavně ti menší, kteří nemají přílišnou šanci dostat své zboží do obchodních řetězců. Farmářské trhy nejsou pro velké potravinové řetězce konkurencí. Naopak se mohou stát zpestřením pro všechny, které tyto obchodní centra navštíví, a tak čím dál častěji vídáme i situaci, kdy farmáři otevřou své stánky v blízkosti velkých super a hypermarketů nebo diskontních prodejen.
Čerstvé zboží přímo od farmářů je mezi českými konzumenty stále oblíbenější.
Farmářské trhy sbírají body nejen za kvalitu, ale také za dostupnost zboží, jež ve standardních obchodech nenajdeme. Obliba tržišť je podle posledního výzkumu jasně vymezena geograficky i demograficky. Tento typ obchodů k nákupu potravin využívají především lidé do padesáti let. Farmářské trhy se stávají významným místem nákupu potravin především ve městech nad 20 000 obyvatel. Tento kanál je volen významně častěji lidmi s příjmem domácnosti nad 50 000 korun. To nasvědčuje, že farmářské trhy jsou trendovou záležitostí,
říká Monika Bodorová ze společnosti GfK Czech. Pro čerstvé potraviny si na farmářský trh místo do supermarketu alespoň jednou za měsíc dojde polovina obyvatel Prahy. Očekávají tu vyšší kvalitu, čerstvost a lokální zboží, cena při nákupu na farmářských trzích nehraje podle nich až takovou roli.
Trhy už nejsou doménou pouze od jara do podzimu
Zájmem pořadatelů farmářských trhů po celé republice je především podpora domácích chovatelů, pěstitelů a prvovýrobců zemědělských a potravinářských produktů. Takzvaný prodej přímo ze dvora už zakořenil a trhů neustále přibývá. A nejsou už jen doménou jarních až podzimních měsíců. Jak vysledoval server Vitalia.cz, některé farmářské trhy si vybraly jen krátkou zimní přestávku a pravidelný prodej zahájily letos poměrně brzy. Zmiňovaný web se na tento způsob nákupu nejen potravin zaměřil, takže na něm můžete najít nejen termíny a místa, kde od farmářů nakoupit, ale velmi zajímavou službou pro jejich příznivce je také například Hlídač farmářských trhů, který vám informace doručí přímo do vaší emailové schránky.
Zvýšená obliba farmářských trhů nepochybně souvisí i se zdravým životním stylem. Lidé si na takovou formu prodeje postupně začínají zvykat a oceňují na ní hlavně kvalitu, ale i čerstvost potravin. Důležitý je také vztah mezi kupujícím a výrobcem, záleží na důvěře třeba ke konkrétnímu zemědělci. U něj máme šanci si nejen pochutnat, ale mít i informace o tom, jak námi požadovaný výrobek vzniká. Nabídka na farmářských trzích je pestrá a závisí také na sezoně – s některými prodejci se setkáme až později, protože například pěstitelé ovoce musí počkat, až jim plody dozrají. Sortiment se tedy na pravidelně pořádaných trzích částečně obměňuje, lze si tak dostatečně vybírat z produkce pěstitelů, drobných chovatelů zvířat a drůbeže, či pořídit si cokoliv z oblíbených mléčných výrobků, zavařenin, květin i rostlin, medu a včelích produktů.
Víte, co a od koho kupujete? Najděte si „svého“ farmáře
Důležité je si připomenout známou věc, že podvodníci a vykukové se najdou všude. Tedy také na farmářských trzích. A proto jsem i já, jako zatím jen občasný návštěvník těchto míst, uvítal počin, kdy se novinář převlékl za farmáře a vyrazil na trhy prodávat zeleninu, kterou nakoupil v nedalekém supermarketu. Za hodinu a půl prodal všechno a navíc si ho správce tržiště vůbec neprověřil. Někteří to mohou brát jako nefér jednání vůči zákazníkům či nalomení jejich důvěry, ale přesto může přinést tento „pokus“ výsledek. A tím by bylo v praxi ukázat na nedostatky, jimž by se měly nejen farmářské trhy vyhnout. Tedy porušování stanovených pravidel a tím pádem i nedostatečnou funkci kontroly. Jak mají lidé věřit, že kupují opravdu preclík, který není posypaný technickou solí z Polska, nebo mleté hovězí, do něhož se „omylem“ nedostalo trochu masa koňského z Rumunska. A netýká se to samozřejmě pouze potravin.
Asi nejlepší řešení, jak mít jistotu toho, co kupuji, je mít známého, který si opravdu na své farmě vše poctivě pěstuje, chová, případně vyrábí. I tady totiž platí ono otřepané „Důvěřuj, ale prověřuj!“. A že to jde, o tom svědčí nejen vzrůstající obliba farmářských trhů, ale i to, že někteří z prodejců už nabízejí své domácí zboží také přes internet a otvírají si vlastní farmářské kamenné prodejny.
